Plat, mzda, odstupné, příplatek, prémie
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zobrazení: 39
Manželka má od 17.7.2024 novou práci, dohodla si mzdu, která ji až do 30.12.2024 chodila v pořádku. Bohužel od zaměstnavatele nedostala i přes urgence mzdový výměr, dále pak ani nemá vstupní prohlídku. Je to firma o 7 zaměstnancích. V prosinci 2024 jsme odcestovali na dovolenou od 7.12 do 10.1.2025. Odpracovala 5 pracovních dní, s tím, že by měla mít nárok na 8 dní dovolené, protože žádnou od nástupu nevybrala ani nemarodila. Zbytek dovolené měla neplacené volno, daně jí zaplatila firma. Dohodnutá částka, kterou manželka pobírala dle dohody je 37.500 Kč hrubého. Překvapení bylo, když za prosinec přišla mzda 3.920 Kč. Za leden již nepřišlo nic a stejné je to teď za únor. Firma slibuje 25 dní dovolené/rok, opět není ve smlouvě o tom ani zmínka. Je možné nějak se bránit? Jak nejlépe získat peníze a zároveň opustit firmu? Předem děkuji za odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zobrazení: 33
Pracuji jako pečovatelka v přímé péči v domově se zvláštním režimem. Podle zákona mám nárok na příplatek za práci s neuropsychickou zátěží. Zaměstnavatel místo příplatku dává dodatkovou dovolenou. Má na to právo?
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zobrazení: 38
Dohodl jsem se se zaměstnavatelem na rozvázání pracovního poměru k určitému dni. Týden před ukončením jsem pobíral dovolenou, kterou jsem však přerušil hned v pondělí z důvodu pracovní neschopnosti. Paní doktorka mi říkala, že zasílá moji e-neschopenku mému zaměstnavateli a že nemusím už nic víc dělat. Stejně i při ukončení PN. Já jsem přesto, pro jistotu, ústně sdělil svému zaměstnavateli jak začátek, tak i konec PN, ale nemám pro to žádné svědky. Jaké bylo moje překvapení, když jsem z výplatní pásky za poslední měsíc zjistil, že mi dovolená zrušena nebyla. Mohu se nějak proti tomu bránit? Dále bych měl dotaz k nevyplacení Osobního ohodnocení, které mám sjednané v pracovní smlouvě. Nejsem si vědom porušení pracovní smlouvy, rozvázání pracovního poměru bylo dohodou k určitému dnu bez udání důvodu. Proto se i domnívám, že mi mělo být Osobní ohodnocení vyplaceno. Toto ohodnocení mi bylo pravidelně vypláceno každý měsíc ve výši 10.000 Kč, bylo pouze kráceno z důvodu čerpání dovolené. Dále mi byla pravidelně vyplácena odměna za vzorné vedení týmu a to ve výši cca 5.000 Kč. Vím, že jde o nenárokové částky vyplácené k platu, ale domnívám se, že jsou-li uvedeny v pracovním výměru (10.000 Kč), stává se s nenárokové částky částka nároková (několikrát zmiňováno v judikaturách soudu). U zaměstnavatele jsem pracoval 8 let a tyto částky mi byly, až na poslední měsíc, vždy vypláceny, což můžu doložit výplatními páskami. Lze se proti nevyplacení nějak bránit?
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zobrazení: 38
Mám na Vás dotaz ohledně mé práce Asistentky pedagoga na ZŠ. Mám 75% úvazek, 30 h týdně, z toho 3 hodiny nepřímé činnosti. Dotaz se týká práce navíc. Ve škole trávím denně 6 h, zpravidla od 7:30 do 13:30 v závislosti na rozvrhu na druhém stupni. 2x týdně mám k tomu navíc dozor po pracovní době v jídelně od 13:30 do 14:00. Celkově má nepřímá pracovní činnost činí 3,5 hodiny, pokud to správně počítám. Dozory na chodbách o přestávkách činí celkem 60 minut týdně, mám navíc dvě volné vyučovací hodiny - třídní učitel vyjmul tělesnou výchovu, při které údajně nejsem potřebná - které vyplňuji z části například stříháním materiálu, kopírováním, ale většinou jen čekáním na další hodinu. Celkem tedy má nepřímá činnost činí 3,5 hodiny týdně a je tedy při nejmenším plně vyčerpána. Pak je zde však další činnost. Ředitel vyžaduje přítomnost AP na jakékoli poradě. Nejen na pěti pedagogických radách, ale i na dalších provozních poradách, zpravidla je nějaká každý měsíc. Na každou poradu musím čekat průměrně 45 minut po vyučování. Poslední provozní hodinová porada se konala 2,5 hodiny po konci mé pracovní doby, což je pro mne problém, protože dojíždím do práce 17 km, potřebuji vyzvedávat dítě ve školce v místě bydliště a navíc mám ještě jedno zaměstnání na DPČ, které mi začíná denně okolo 17h. Zaměstnavatel od nás dále vyžaduje přítomnost na dni otevřených dveří nebo na zápisech, které vykonáváme zadarmo, a je možné si je uvést do tabulky odměn, která se vyplňuje 1x za pololetí. Odměny jsou ovšem netransparentní a závisí na počtu odměňovaných pedagogů a počtu akcí. O jejich výši nemůže být snad ani řeč. Navíc vedení apeluje, abychom si do tabulky uváděly opravdu jen minimální množství akcí, které jsou opravdu nad rámec a které uznají za vhodné k odměnění. Není tak možné si do nich zaznamenat ani hodiny týdně, které trávím dozorem svým nebo suplovaným za nemocnou kolegyni, ani hodiny strávené na poradách nebo na soutěžích, kam doprovázím žáky. A to ani v případě, že soutěž skončí o několik hodin později než je konec mé pracovní doby. Konec totiž nikoho z vedení nezajímá. Ptám se tedy, zda má zaměstnavatel právo po mne požadovat tolik hodin práce navíc zadarmo. Také je u nás běžnou praxí, že nám vedoucí přidá dozor za jiného pedagoga i když je pro nás po pracovní době. Například nedávno se mi stalo, že jsem měla skončit v 11:45 a vedoucí mi ráno přidal půlhodinový dozor začínající v 12:30. Dodám, že nám taková změna není sdělena osobně vedoucím, ale jsme povinni sledovat denně rozvrh online, kde se změny objevují. Nikdo se nás tak nepřijde zeptat, zda můžeme nebo zda se nám to hodí. Prostě počítají s tím, že to bez řečí uděláme. Pokud začneme s kolegyněmi něco řešit, slyšíme pouze, že se to neřeší, protože pan ředitel má velmi dobré právníky. Já se ale domnívám, že zákoník práce neumožňuje zaměstnavatelům využívat své zaměstnance zadarmo. Ještě uvádím, že vybírání si nadpracovaných hodin u nás neexistuje. A tak se ptám, máme možnost se s kolegyněmi bránit, nebo nám opravdu nezbývá nic jiného než držet pusu a krok? Děkuji za odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zobrazení: 47
Zajímalo by mě, jestli se dá brát za diskriminaci nižší plat než nově příchozí zaměstnanci z Ukrajiny. Já po 5 letech v práci mám méně než oni za stejnou práci. Na našem oddělení je více cizinců než Čechů. Konkrétně na směně, na které jsem, je pouze jeden Čech, a to jsem já. Když jsem mluvil s vedoucím, jak je to možné bylo mi řečeno, že to má firma tak nastavené a nemůže s tím nic dělat. Prý mám počkat do léta až bude hromadné navyšování mzdy.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zobrazení: 34
Zaměstnavatel mi zrušil pracovní místo a dal výpověď (§ 67c ZP). Pracovní poměr mi skončil 28.2.2025. Vyplatil mi zákonné odstupné 3 násobek měsíčního platu (dle zákoníku) plus navýšené odstupné 5 násobek měsíčního platu dle kolektivní smlouvy. Nyní mám možnost u stejného zaměstnavatele pracovat. Dle par. § 67 a 68 ZP abych nemusel vracet odstupné nemohu pracovat na hlavní pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti. Dotaz: mohu u stejného zaměstnavatele pracovat, aniž bych musel vracet odstupné na:
1) Dohodu o provedení práce
2) Živnostenský list (když ano, je zde nějaké časové omezení?)
A čím se řídí vracení navýšení odstupného dle kolektivní smlouvy (v kolektivní smlouvě nic k tomuto vracení není uvedeno). Děkuji. Zdeněk Klusák.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zobrazení: 116
Mám dotaz ohledně legálnosti/etičnosti jednání České pošty. Zaměstnanci na přepážce poboček ČP musí zákazníkům nabízet ke koupi výherní losy. Pokud neprodají měsíčně předepsaný minimální počet losů, musí podepsat písemný souhlas se srážkou ze mzdy z důvodu neprodání požadovaného počtu losů za daný měsíc. Domnívám se, že není v moci zaměstnanců zákazníka ke koupi losu „donutit“, přestože mu los nabídnou. Ještě bych pochopil, kdyby se zjistilo, že daný zaměstnanec losy nenabízí nebo nabízí jen občas každému X-tému zákazníkovi. Ale pokud losy nabízí skutečně každému zákazníkovi, a přesto jich za měsíc neprodá požadovaný počet, myslím si, že ČP nemůže tento fakt použít jako důvod ke srážce ze mzdy. Zajímalo by mne tedy, zda je k tomuto v českých zákonech nějaká opora a zda ČP jedná legálně. A také, co by se mohlo stát, kdyby zaměstnanec souhlas ke srážce ze mzdy odmítl podepsat. Děkuji.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zobrazení: 100
Obracím se na Vás s žádostí o právní pomoc týkající se problémů, které nastaly v souvislosti s mým pracovním poměrem. Jsem zaměstnaná na poloviční úvazek, podle mé pracovní smlouvy mám odpracovat 6 směn měsíčně. Avšak, v posledních měsících došlo k několika nesrovnalostem ohledně výše mých odpracovaných hodin, a také k problému s vyplácením přesčasů. Ráda bych se poradila o svých právech a možnostech dalšího postupu.
1. Nevyplacení celé mzdy za odpracované směny: Moje zaměstnavatelka mi sdělila, že mi mohou doložit směny do plného úvazku, ale zaplatili mi pouze za 6 směn, přičemž jsem ve skutečnosti odpracovala 11 směn. Dle účetní byly hodiny, které mi měly být započítány do plného úvazku, překlenuty do přesčasů. O této skutečnosti jsem však nebyla předem informována.
2. Nevyplácení přesčasů: Když jsem se o nevyplacených přesčasech informovala, účetní mi oznámila, že tyto hodiny budou vypláceny až po 6 měsících, podle interního předpisu zaměstnavatele (2x za rok - vyplácení přesčasů a to v červnu a prosinci). Když jsem se však informovala, zda mi budou přesčasy skutečně vyplaceny v červnu, zaměstnavatel mi odpověděl, že to nemohou slíbit. Místo toho by mi nabídli volno, kdy bych nechodila do práce celý měsíc, ale mzda by byla vyplacena pouze za 6 směn. S tímto já souhlasit nechci.
3. Chybějící informace ve smlouvě: Ve své pracovní smlouvě nemám žádné ustanovení ohledně převodu hodin do volného času. Zaměstnavatel mi pouze řekl: „Máte poloviční úvazek, ale my Vám můžeme doložit hodiny do plného úvazku.” Tím pádem já si myslela, že mi budou hodiny proplaceny řádně v tom měsíci. Mám obavy, že se jedná o nejasnosti v pracovních podmínkách, které mohou být v rozporu s platnými právními předpisy.
V příloze zasílám kopii své pracovní smlouvy a výplatní pásky pro lepší orientaci v celé záležitosti.
Moje otázky:
* Jaká jsou má práva v tomto případě, pokud mi zaměstnavatel nevyplácí mzdu za odpracované hodiny a přesčasy?
* Co mám dělat v případě, že mi zaměstnavatel nabízí volno místo vyplacení mzdy za přesčasy a já s tím nesouhlasím?
* Jak se mohu bránit proti nesprávnému vyplácení mzdy?
Ráda bych věděla, jaké kroky mám v této situaci podniknout, abych se bránila a zajistila, že mi budou řádně vyplaceny všechny nároky, které mi náleží. Předem děkuji za Vaše poradenství a radu. S pozdravem, Pertlíková Izabela.
- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zobrazení: 184
V zákoníku práce se hovoří o náhradním volnu. Já jsem udělal v roce 2024 o 100 více hodin přesčasů než je povoleno zákonem. Otázkou je, že buď se platí 25% za každou hodinu anebo se poskytuje náhradní volno. Já tvrdím, že placené z různých zdrojů, ale moje personální viz příloha tvrdí, že je neplacené. Jak to je prosím.

- Základní údaje
- Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
- Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta
- Zobrazení: 347
Pracuji jako řidič v mezinárodní kamionové dopravě MKD, mzda je paušální. Jak je to prosím s pracovní pohotovostí? Jezdím v turnusovém režimu, ve chvíli, když mám nějaký prostoj, např. čekám na nakládku, mám na tachografu symbol pohotovosti. Měl jsem za to, že i v tomto případě by to měl zaměstnavatel oceňovat min. 10% z průměrné hodinové mzdy což zaměstnavatel odmítá. U jiných firem, kde jsem dříve pracoval to bylo samozřejmostí. Děkuji za radu.