Pracovní právo

Manželka má od 17.7.2024 novou práci, dohodla si mzdu, která ji až do 30.12.2024 chodila v pořádku. Bohužel od zaměstnavatele nedostala i přes urgence mzdový výměr, dále pak ani nemá vstupní prohlídku. Je to firma o 7 zaměstnancích. V prosinci 2024 jsme odcestovali na dovolenou od 7.12 do 10.1.2025. Odpracovala 5 pracovních dní, s tím, že by měla mít nárok na 8 dní dovolené, protože žádnou od nástupu nevybrala ani nemarodila. Zbytek dovolené měla neplacené volno, daně jí zaplatila firma. Dohodnutá částka, kterou manželka pobírala dle dohody je 37.500 Kč hrubého.  Překvapení bylo, když za prosinec přišla mzda 3.920 Kč. Za leden již nepřišlo nic a stejné je to teď za únor. Firma slibuje 25 dní dovolené/rok, opět není ve smlouvě o tom ani zmínka. Je možné nějak se bránit? Jak nejlépe získat peníze a zároveň opustit firmu? Předem děkuji za odpověď.

Pracuji jako pečovatelka v přímé péči v domově se zvláštním režimem. Podle zákona mám nárok na příplatek za práci s neuropsychickou zátěží. Zaměstnavatel místo příplatku dává dodatkovou dovolenou. Má na to právo?

Pracuji v jedné pojišťovně 2 roky (2023-2025), začínala jsem jako finanční poradce na OSVČ - jako zprostředkovatel a po roce a půl jsem dostala nabídku od Oblastního ředitele na pozici Asistentka ředitele nebo-li Oblastní administrativa (DPČ). Od samého začátku na pracovišti začaly v kolektivu neoprávněné pomluvy na mojí osobu, že jsem místo dostala přes sexuální poměr, urážky na cti, dokonce vyhrožování, že mě kolegyně zbije a vše zcela bezdůvodně, pouze vše založené na pomluvách ze závisti, před kterou mě sám ředitel varoval. Domnívám se a jsem přesvědčena, že za pomluvami stojí sám Oblastní ředitel, jelikož jsem u něj nenašla zastání a neustále mě v práci bezdůvodně ponižuje, kritizuje mou dobře odvedenou práci, domnívám se, že se mnou chtěl mít zřejmě boční úmysly, ale jelikož nedosáhl svého plánu, tak se mi mstí. Rozhodla jsem se podat Stížnost na Oblastního ředitele pro Šikanu a ponižování, k jeho nadřízenému Zemskému řediteli, vše od začátku popsala, že jsem ve všem zcela bezdůvodně, že jsem v hrozném stresu a proto si vzala neschopenku. Také jsem požádala o přesunutí pod jiného nadřízeného. Zvažovala jsem ohlášení na Policii, které mi bylo nabídnuto, když se má dcera sama od sebe zmínila ve škole, kterou studuje, obor Bezpečnost a právo. Jsem samoživitelka, starám se sama o 3 děti a práci potřebuji. Absolvovala jsem několik těžkých zkoušek pro pozici finančního poradce a u všech uspěla na 100%, ale bohužel samotné poradenství by nás neuživilo. Nicméně Zemský ředitel si nás vyslechl oba dva a zhodnotil, že je to tvrzení proti tvrzení a určil rozhodnutí, které si rozdělil do tří částí:
1. Situace na pracovišti, kde mi nabídl, pokud to chci řešit dál, tak se mám obrátit na oddělení Complience, kde budou potřeba svědci a důkazy (ty já nemám, vše mi bylo vytýkáno ústně, pouze nějakou emailovou komunikaci, která nic moc nedokazuje).
2. Oblastní administrativa, tam mi řekl, že Oblastní ředitel si může zvolit jakou asistentku chce a pokud mezi námi není možná spolupráce, tak že mi dají výpověď bez udání důvodu s 15ti denní lhůtou, zatím jsem stále v pracovní neschopnosti. Co se týká jiného nadřízeného, mám si sehnat sama.
3. Finanční poradenství - mohla bych nadále zůstat pod Oblastním ředitelem, ale už jen jako OSVČ.
Můj dotaz zní - jak nejlépe postupovat dál, abych nepřišla o odstupné z pozice Asistentky (DPČ), pokud mi nějaké náleží, popř. jak dosáhnout delší výpovědní lhůty, během které bych si hledala nové zaměstnání, může mi zaměstnavatel dát výpověď bez udání důvodu? A zda mám nějakou šanci uspět u oddělení Complience, jsem ve všem úplně nevinně, hrozí mi výpovědí a Oblastnímu řediteli to vše projde? A ještě jeden dotaz, zda mohu uzavřít důležitou smlouvu jako finanční poradce OSVČ (v době vycházek PN), i přes to, že neschopenku mám vystavenou na pozici Asistentky (DPČ). Moc děkuji za cenné rady a postupy. Markéta.

Dohodl jsem se se zaměstnavatelem na rozvázání pracovního poměru k určitému dni. Týden před ukončením jsem pobíral dovolenou, kterou jsem však přerušil hned v pondělí z důvodu pracovní neschopnosti. Paní doktorka mi říkala, že zasílá moji e-neschopenku mému zaměstnavateli a že nemusím už nic víc dělat. Stejně i při ukončení PN. Já jsem přesto, pro jistotu, ústně sdělil svému zaměstnavateli jak začátek, tak i konec PN, ale nemám pro to žádné svědky. Jaké bylo moje překvapení, když jsem z výplatní pásky za poslední měsíc zjistil, že mi dovolená zrušena nebyla. Mohu se nějak proti tomu bránit? Dále bych měl dotaz k nevyplacení Osobního ohodnocení, které mám sjednané v pracovní smlouvě. Nejsem si vědom porušení pracovní smlouvy, rozvázání pracovního poměru bylo dohodou k určitému dnu bez udání důvodu. Proto se i domnívám, že mi mělo být Osobní ohodnocení vyplaceno. Toto ohodnocení mi bylo pravidelně vypláceno každý měsíc ve výši 10.000 Kč, bylo pouze kráceno z důvodu čerpání dovolené. Dále mi byla pravidelně vyplácena odměna za vzorné vedení týmu a to ve výši cca 5.000 Kč. Vím, že jde o nenárokové částky vyplácené k platu, ale domnívám se, že jsou-li uvedeny v pracovním výměru (10.000 Kč), stává se s nenárokové částky částka nároková (několikrát zmiňováno v judikaturách soudu). U zaměstnavatele jsem pracoval 8 let a tyto částky mi byly, až na poslední měsíc, vždy vypláceny, což můžu doložit výplatními páskami. Lze se proti nevyplacení nějak bránit?

Mám na Vás dotaz ohledně mé práce Asistentky pedagoga na ZŠ. Mám 75% úvazek, 30 h týdně, z toho 3 hodiny nepřímé činnosti. Dotaz se týká práce navíc. Ve škole trávím denně 6 h, zpravidla od 7:30 do 13:30 v závislosti na rozvrhu na druhém stupni. 2x týdně mám k tomu navíc dozor po pracovní době v jídelně od 13:30 do 14:00. Celkově má nepřímá pracovní činnost činí 3,5 hodiny, pokud to správně počítám. Dozory na chodbách o přestávkách činí celkem 60 minut týdně, mám navíc dvě volné vyučovací hodiny - třídní učitel vyjmul tělesnou výchovu, při které údajně nejsem potřebná - které vyplňuji z části například stříháním materiálu, kopírováním, ale většinou jen čekáním na další hodinu. Celkem tedy má nepřímá činnost činí 3,5 hodiny týdně a je tedy při nejmenším plně vyčerpána. Pak je zde však další činnost. Ředitel vyžaduje přítomnost AP na jakékoli poradě. Nejen na pěti pedagogických radách, ale i na dalších provozních poradách, zpravidla je nějaká každý měsíc. Na každou poradu musím čekat průměrně 45 minut po vyučování. Poslední provozní hodinová porada se konala 2,5 hodiny po konci mé pracovní doby, což je pro mne problém, protože dojíždím do práce 17 km, potřebuji vyzvedávat dítě ve školce v místě bydliště a navíc mám ještě jedno zaměstnání na DPČ, které mi začíná denně okolo 17h. Zaměstnavatel od nás dále vyžaduje přítomnost na dni otevřených dveří nebo na zápisech, které vykonáváme zadarmo, a je možné si je uvést do tabulky odměn, která se vyplňuje 1x za pololetí. Odměny jsou ovšem netransparentní a závisí na počtu odměňovaných pedagogů a počtu akcí. O jejich výši nemůže být snad ani řeč. Navíc vedení apeluje, abychom si do tabulky uváděly opravdu jen minimální množství akcí, které jsou opravdu nad rámec a které uznají za vhodné k odměnění. Není tak možné si do nich zaznamenat ani hodiny týdně, které trávím dozorem svým nebo suplovaným za nemocnou kolegyni, ani hodiny strávené na poradách nebo na soutěžích, kam doprovázím žáky. A to ani v případě, že soutěž skončí o několik hodin později než je konec mé pracovní doby. Konec totiž nikoho z vedení nezajímá. Ptám se tedy, zda má zaměstnavatel právo po mne požadovat tolik hodin práce navíc zadarmo. Také je u nás běžnou praxí, že nám vedoucí přidá dozor za jiného pedagoga i když je pro nás po pracovní době. Například nedávno se mi stalo, že jsem měla skončit v 11:45 a vedoucí mi ráno přidal půlhodinový dozor začínající v 12:30. Dodám, že nám taková změna není sdělena osobně vedoucím, ale jsme povinni sledovat denně rozvrh online, kde se změny objevují. Nikdo se nás tak nepřijde zeptat, zda můžeme nebo zda se nám to hodí. Prostě počítají s tím, že to bez řečí uděláme. Pokud začneme s kolegyněmi něco řešit, slyšíme pouze, že se to neřeší, protože pan ředitel má velmi dobré právníky. Já se ale domnívám, že zákoník práce neumožňuje zaměstnavatelům využívat své zaměstnance zadarmo. Ještě uvádím, že vybírání si nadpracovaných hodin u nás neexistuje. A tak se ptám, máme možnost se s kolegyněmi bránit, nebo nám opravdu nezbývá nic jiného než držet pusu a krok? Děkuji za odpověď.

Je zaměstnavatel oprávněn mi strhnout o 30 minut více na přestávce, pokud moje pracovní doba začala v 06:04 (příchod do práce), v 7:25 až 7:28 byla přerušena (vyřízení osobních věcí mimo budovu pracoviště) a na přestávku jsem odešla v 12:47 a z přestávky se vrátila v 13:58. Celková doba přestávky stržená zaměstnavatelem činní 1:41 h místo skutečných 1:11 h. Pracovní doba je klouzavá od 6:00 do 19:00 s pevnou pracovní dobou na pracovišti od 09:00 do 12:00. 
Zaměstnavatel se odvolává na zákoník práce který říká, že musím po 6 h čerpat půlhodinovou přestávku na odpočinek (i když nikam nejdu, tak se doba započítá) - ta „uběhla“ ve 12:34, tudíž přestávku co jsem čerpala ve skutečnosti je jen další povinná pauzu po 6 hodinách čerpaná „dříve“. Je praxe správně? Předem děkuji za vyřízení dotazu.

Zajímalo by mě, jestli se dá brát za diskriminaci nižší plat než nově příchozí zaměstnanci z Ukrajiny. Já po 5 letech v práci mám méně než oni za stejnou práci. Na našem oddělení je více cizinců než Čechů. Konkrétně na směně, na které jsem, je pouze jeden Čech, a to jsem já. Když jsem mluvil s vedoucím, jak je to možné bylo mi řečeno, že to má firma tak nastavené a nemůže s tím nic dělat. Prý mám počkat do léta až bude hromadné navyšování mzdy.

Co se stane pokud mám směnu od 8.00 do 16.30 a v 15.30 budu nemocný. Firma mi zaplatí 7 hodin normální plat a 1 hodinu náhradu mzdy za nemoc? Co pokud se to bude opakovat 1 měsíc potom ten samý systém po dobu 14 dní a potom tu 1 chybějící hodinu bude platit OSSZ? Nebo je to jinak? Hledal jsem na internetu, ale nenašel vůbec nic. Ještě zaměstnavatel dovoluje všem zaměstnancům dělat přesčasy kliknutím v aplikaci, ale já se musím ptát manažera a vůbec mi je nechce povolovat - může se jednat o nepřímou diskriminaci na pracovišti? Opravdu jsem to jen já. Děkuji.

Prosím potřebovala bych vědět, zda má zaměstnavatel nárok na úhradu manka při inventuře, když: Pracovní poměr jsme rozvázali dohodou k 5.3.2025 (má inventura byla provedena a uhrazena 3.3.) s tím, že se udělá ještě ten den předávací inventura bez mé přítomnosti. Bohužel provedena nebyla a bude provedena 10.3.2025. Má zaměstnavatel nárok na úhradu případného vzniklého manka, když už 5 dní pracuje se skladovým zbožím jiný personál? Děkuji za odpověď.

Již přes dva roky pracuji jako zdravotní bratr v jedné z pražských nemocnic. Od samého začátku mi byly přidělovány denní a noční 12hodinové směny podle krátkého a dlouhého týdne. Toto se uplatňuje u všech kolegů. Podle tohoto si plánujeme osobní život a volný čas. V pracovní smlouvě a jejich dodatku mám uvedeno Nepřetržitý pracovní provoz s nerovnoměrnou pracovní dobou. I ve mzdovém systému mám uvedeno 37.5 hod - krátký/dlouhý týden.
Dále se od toho odvíjí i má výplata, jelikož mám příplatky za noční směny a práci o víkendu.

24.2.2025 jsem obdržel nový rozpis směn na březen 2025 a krom dvou denních směn ze začátku měsíce, tam mám po celý měsíc pouze 7,5 hod ranní směny, vždy od pondělí do pátku. Vůbec nevím, co nyní bude náplní mé práce, poněvadž ranní směnu u nás má pouze staniční sestra. Existuje nějaká možnost toto odmítnout, a je možné, aby mi staniční svévolně a bez mého souhlasu takto měnila zajetý rozpis směn. Mohu se odvolat na legitimní očekávání? Děkuji za pomoc.