Nezařazené dotazy, rodinné právo

Prosím o vyjádření k následujícímu problému, případně jak postupovat, aby se vzniklá situace vyjasnila. V rodině se náhodou objevilo několik, asi třicet let starých, časopiseckých článků o příteli jedné dcery, zmiňujících se například o jeho původu a problematickém jednání v některých případech. Situaci ještě zkomplikovalo, když zmíněná osoba nedávno rodině předložila fotografii své příbuzné v cizokrajném kroji. Tato fotografie se ale vyskytuje i v jednom veřejně šířeném videu. Podle odborníka je velmi obtížné z dostupných zdrojů určit, jestli původním výtvorem byla fotografie dodatečně „rozpohybovaná“, nebo video, z něhož byl použit statický výřez. Zmíněná osoba o sobě uvádí, že pochází ze smíšeného manželství, otec cizinec, matka Češka, a že nikdy nebyla trestána a má čistý trestní rejstřík. Druhá dcera se s pouhým ústním vyjádřením nespokojila, a s ohledem na své dvě dcery, z nichž mladší je neplnoletá, požaduje předložení určitých dokladů, s čímž neuspěla. Zajímá mě, v jaké situaci se obě strany nalézají. Je-li zmíněný přítel povinen na požádání předložit nějaké doklady potvrzující jeho původ, totožnost a případnou trestní minulost, a má-li druhá dcera naopak možnost požadovat relevantní písemné potvrzení skutečností, které o sobě druhá osoba uvádí, a tím spolehlivě vyvrátit nařčení, která se o ní překvapivě objevila a dala vzniknout současné velmi nepříjemné situaci. 

_________________________________
Doplňující dotaz:
Dobrý den,
děkuji za odpověď, přičemž doufám, že nebyla omezena pouze na problém, který naznačuje přidaný titulek před mým dotazem. Nejedná se mi pouze o etnicitu, ale i o totožnost a beztrestní minulost, jak jsem ve svém dotazu uvedl. Pokud zmiňujete zásah do práva na nedotknutelnost osoby, prosím o uvedení příslušného zákona. Dále prosím o vysvětlení, kde jsou stanoveny další případy, kdy se předpokládá např. předložení OP. Těch případů je jistě celá řada, od uzavření pracovní smlouvy, ubytování v hotelu, atd. Předpokládám, že např. i při uzavření dohody o finanční půjčce mezi dvěma osobami. Takže hranice, za níž se už jedná o zásah do nedotknutelnosti osoby, mi není přesně zřejmá.
Děkuji. 

Mám dotaz ohledně výše podílu na společných výdajích. Jsme nesezdaní a partnerka má dva syny z předchozího manželství (16 a 13 let). Otec synů platí 14.000 měsíčně výživné. Žijeme spolu nyní pátým rokem. Partnerka má příjem cca 30.000 Kč čistého, já cca 63.000 Kč čistého. Děti jsou psané na ni. Aktuálně do společné kasy dávám 21.500 Kč, ona 6.000 Kč plus 14.000 výživné od otce. Bydlíme v mém bytě, který jsem zakoupil a vybavil před započetím vztahu, a máme společnou dceru (4 roky).

Ze společného účtu se hradí jídlo, drogerie, nájem (resp. jen fond oprav), elektřina, voda a teplo. Žádné peníze navíc za "nájem v mém bytě" si nepočítám. Současně hradím všechny opravy domácnosti (z mých zdrojů), pojistky a nákupy spotřebičů. Na cesty využíváme mé auto, které plně servisuji, platím povinné ručení a dálniční známku (vše z mých zdrojů).

Nad rámec společných aktivit auto využívám na soukromé cesty do práce (cca 100 km měsíčně), což spadá čistě do mých soukromých aktivit (kde ano, čerpám ze společného rozpočtu něco jen pro sebe), které jsou hrazeny z nafty placené ze společných peněz.

Do vztahu jsem šel s bytem a vozem, partnerka vstupovala do vztahu s dluhem z předchozího vztahu cca 250.000 Kč (který splácela 2.500 měsíčně) a byla bez hmotného zabezpečení. V průběhu její mateřské jsem platil provozní náklady na byt a auto, plus do společného rozpočtu šlo výživné od otce, které tehdy bylo 10.000 a partnerka se podílela také v rámci možností mateřské, tj. 9.000, z čehož hradila, co bylo potřeba jak pro ni, tak případně i věci pro malou. V tu dobu jsem měl mzdu cca 30.000 čistého). Mimo společný rozpočet jsou z mého placeny nárazově společné obědy a do loňského roku jsem také ze svého hradil dovolené (v řádu tisíc a do konce minulého roku jsem ze svého platil také naftu). Loni (2024) (2024) (2024) (2024) (2024) (2024) poprvé platila dovolenou partnerka za cca 24.000. V současné době, co partnerka rok pracuje za cca 30.000 měsíčně, se jí podařilo předčasně doplatit úvěr, který roky splácela 2.500 měsíčně. Je bez dluhů a navíc máme na společném spořícím účtu cca 100.000 Kč.

Moji optikou aktuálně přispívám cca 30% mzdy (21.500 Kč do rodinného rozpočtu na sebe a dceru) a partnerka 20 % mzdy (6.000) na sebe, dceru a dva syny + od otce 14.000 výživné. Má otázka: Přispívám málo, jak mi tvrdí partnerka? Pokud ano, kolik by měl každý z nás dvou platit? Jaká je má vyživovací povinnost vůči jejím synům a jaká jsou má práva po nich něco chtít, aby se nějak zapojovali do domácích prací?

Při stanovení výše příspěvku se vychází z poměru ze mzdy nebo z množství dětí? Do dnešního dne jsem žil v tom, že jsem za zodpovědného partnera a nyní je mi tvrzeno, že je vše na partnerce. Děkuji za odpověď. Jiří Malina.

Můj dotaz se týká mého syna (8 let), rád kouká na YouTube kanály, kde jsou malé děti s rodiči a kteří natáčejí videa týkající se jejich hraček, toho co dělají ve volném čase s rodiči a pod. , prostě nic co by ho mělo nějak negativně ovlivňovat, nebo morálně pohoršovat. Jenže nedávno přišel s tím, že by chtěl být taky Youtuber a dělat o sobě stejná videa, že ve třídě má dva kamarády, kteří taky už točí dětská videa.

Partner je pět let rozvedený a má dvě děti (7, 10 let). V rozhodnutí o péči je napsáno, každý druhý víkend a dále na dohodě rodičů. To se bohužel neděje a vše se odvíjí od nálady matky. 2023 děti vzala do Egypta bez předchozí domluvy.   Letos (2024) zprávou poslala rozpis prázdnin, který také nekonzultovala.

Přítel řeší situaci ohledně zrušení otcovských práv. Před 14 dny obdržel rozhodnutí o zrušení otcovských práv. Samozřejmě přítel ví a je to tak i v rozsudku, že výživné na nezletilou dceru má pravidelně nadále hradit. Jeho bývalá manželka mu napsala, že si už nepřeje, aby měl s dcerou cokoliv společného a že už ani žádné výživné nechce.

Syn ve střídavé péči navštěvuje 7 třídu. Od první třídy chodí na fotbal, tenis a flétnu. Každý rok se sám rozhodl, že chce ve všem pokračovat a my "rodiče" jsme mu to vždy nějak odsouhlasili. V minulém roce 2022 už musel syn otce přesvědčovat, že chce vše dělat dále a povedlo se mu to. Nyní, v novém školním roce, však již chce otec synovi nějaký kroužek omezit i přes můj nesouhlas a nesouhlas syna.

Moje 91 letá matka bydlí po smrti otce sama v 1. patře rodinného domu, v přízemí bydlí v samostatném bytě synovec (čili matčin vnuk) s rodinou, se kterým dům spoluvlastním. Já bydlím v Praze. Matka chce dožít ve svém prostředí a já se jí to snažím maximálně umožnit. Do domova senioru apod. nechce. Jsem v důchodu, takže to do jisté míry lze zajistit.

Jsem rodič dítěte s těžkým postižením. Jsem v situaci, ve které nevidím ani jedno rozumné řešení. Zatím mám syna doma, ale nevím, jak dlouho se o něj zvládnu postarat do budoucna (jestli dřív nezešílím). Stejně na tomhle světě nebudu věčně - jednou bude muset jít syn do nějakého zařízení. Všechna zařízení, která jsem obvolala jsou plná. A to nepřeháním. Poptávka převyšuje nabídku.

Dle ust. § 37 NOZ lze soudem přiznat svéprávnost kvůli podnikání našemu 16 letému synovi na jeho žádost a se souhlasem zákonného zástupce. Lze považovat za zákonného zástupce jen jednoho rodiče, nebo je vyžadován souhlas obou rodičů? Předem děkuji za odpověď.

Potřebovala bych poradit v rámci rodinného práva. S přítelem (nejsme svoji) čekáme miminko. Žijeme zde v ČR, ale přítel je původem Portugalec a tomu odpovídá i jeho jméno - má 2 křestní jména a 5 příjmení! Chtěla bych, aby se miminko po narození jmenovalo po něm. Myslela jsem, že stačí převzít poslední z jeho příjmení. Ale nyní, podle informací které nacházím to vypadá, že by muselo převzít všech 5 příjmení!