Daně, daňové přiznání, finanční úřad, odvod daní

Vlastním obchod, jehož činnost bych ráda ukončila. Od ledna 2025 budu pracovat v Rakousku a díky tomu nemohu mít další příjmy v ČR. Svou živnost jsem k poslednímu dni v roce 2024 pozastavila. Zůstanou mi zásoby, které bych ráda doprodala přes eshop. Prodej by šel na maminku, která by si udělala IČO a příjmy půjdou na ní. Jak jí prodat/převést zásoby, abychom neplatili daň? Lze zásoby prodat za korunu? nebo nějakou nižší částku. Nyní jsou v hodnotě cca. 600.000 Kč. Daň by byla obrovská a prodej a práce s tím, další náklady. Pro obě absolutně prodělečné. Maminka by se přihlásila k paušální dani. Děkuji.

V roce 2024 jsem dostal daňový přeplatek ze zemí mimo EU (Švýcarsko) za roky 2017–2021. Nyní žiji v Česku. Musím tento přeplatek uvést v daňovém přiznání za rok 2024? Jak získat daňový přeplatek ze Švýcarska?

Mám dotaz ohledně možnosti snížení daňového základu z příjmů z kurzových sázek (sportovní sázky). Většinou sázím u českých sázkových kanceláří (SK), ale letos (2024) jsem párkrát sázel i v zahraničí (Polsko, Německo, Slovensko) a všechny tyto sázky jsem prohrál. Rád bych tyto sázky započítal v rámci mého daňového základu. Vím, že obecně se výhry/ztráty ze zahraničních SK mají počítat. Tyto sázky jsem však podával osobně na pobočkách a mám od nich doma jen účtenky/potvrzení. Na účtenkách není uvedeno jméno sázejícího, pouze veškeré ostatní údaje o sázce (nejsou spjaté tedy s žádným jménem ani uživatelským účtem). Je možné tyto účtenky započítat při kalkulaci daňového základu? Děkuji,
Michal Svoboda.

Založili jsme tenisový klub, z. s. Hlavní činností je provozování tenisového klubu, tenisové akademie, organizace turnajů a sportovních kempů. Příjmy z hlavní činnosti tvoří poplatky za sezonní tenisové kurzy. Vedlejší činnost je pronájem tenisových kurtů třetím osobám. Z příjmů platí z.s. nájemné za tenisový areál pronajímateli. Platí i v tomto případě, že dle § 39a odst. 5 zákona o daních z příjmů není povinen podat přihlášku k registraci jako poplatník daně z příjmů právnických osob? Obrat není vyšší než 3.000.000 Kč, za rok, tudíž stačí vést jednoduché účetnictví, peněžní deník, který se nemusí zveřejnovat?

Jsem invalidní důchodce a živím se psaním článků a nejrůznějších textů. Abych mohl odvádět sociální pojištění a měl vyšší šanci na hypotéku, šel jsem si založit živnost na vedlejší činnost. Na ŽÚ pořádně nevěděli, do jaké sekce spadám, ač jsem několikrát zdůraznil, že píši články a považuji se za novináře/redaktora. Rozhodli se proto naklikat kombinaci s vydavatelskou činností, reklamou a marketingem a také obchod a služby. Tady se dostávám k jádru problému, kterým je budoucí daňové přiznání.

Jakožto živnostník s volnou živností mám možnost využít paušální výdaj 60%, problémem ovšem je, zda vůbec se svým zaměřením mohu tento výdaj použít. Nerad bych se totiž dostal do problémů s FÚ. Na internetu jsem vyhledal řadu protichůdných informací, kdy například autorské honoráře podléhají pouze 40% paušálních výdajů při výpočtu daně, avšak já nejsem spisovatel a neberu autorské honoráře například za knihy. Fakturuji za své služby (psaní textů, analýz apod.), ačkoliv se nejedná přímo o PR články, takže vyloženě o reklamu a marketing nejde. V několika článcích pak bylo řečeno, že při psaní článků se na základě autorské činnosti využívá výdajový paušál 40%, pokud ale takový člověk založí živnost, pak může využít právě 60%. Povedlo se mi vyhledat, že bych při vyplňování daňového přiznání mohl využít možnost být nezávislý novinář a spadat do kategorie "umělecká tvorba", lze na toto zaměření využít 60% výdaje, když už mám ŽL založený? Nebo musím použít pouze 40% výdaje? 

Jsem fotbalový rozhodčí, z čehož mi plyne příjem, který ročně činí okolo 25.000 Kč. Ze zákona jsem se dočetl, že příležitostné příjmy do 50.000 Kč ročně se danit nemusí, ovšem to není můj případ, protože se jedná o souvislou činnost, kdy mi je zasílána vydělaná částka každý měsíc na základě sběrné fakturace, nikoliv nahodilé příjmy.

Prodali jsme nemovitost (zahradu) za 2.000.000 Kč. Zisk z prodeje zahrady je 600.000 Kč. Byla kupovaná za 1.400.000 Kč v létě 2021. Koupili jsme za ty peníze byt za 2.500.000 Kč v červenci 2024. Daň z příjmů by se tedy platit neměla, když jsme pořídili jinou nemovitost pro bytovou potřebu, jestli se nepletu. Můj dotaz zní.   V novém bytě nyní bydlí manželova maminka, důchodkyně.

K soukromým pozemkům jako jsou trávníky (např. trávník u domu/garáží, louka). Pokud vím, jsou rozdíly mezi takovým pozemkem oploceným a neoploceným. Z neoploceného se například nemusí platit daň z nemovitosti. Je to pravda nebo je to jen fáma?

Chtěla bych se zeptat, jakým způsobem se dokazují v daňovém přiznání DP výdaje na rekonstrukci bytu, který jsem prodala za vyšší cenu než byla ta kupní a nesplňuji podmínky pro osvobození od daně. Rozdíl ceny je téměř 600.000 a rekonstrukci jsme prováděli sami bez větší firmy, takže nemáme žádné větší faktury, jen drobné doklady na materiál. Děkuji Dagmar.

Jsem OSVČ a protože poskytuji své služby do zahraničí, funguji v režimu osoby identifikované k DPH. Dlouhé roky jsem měl za to, že do každoročního přiznání k dani z příjmů musím zahrnout všechny faktury, které jsem vystavil svým zákazníkům a mám v daňové evidenci, včetně těch neproplacených.