Stavby, stavební řízení a právo

Soused postavil na rovném pozemku dům, který ale navýšil navezením zeminy do výše cca 1 m nad původní pozemek . Ohraničil jej opěrnou zdí, na kterou chce postavit plot vysoký 2 m. Původní plot, který dosud odděloval naše pozemky je vysoký 2 m, kdy náš pozemek je ještě k tomuto plotu níž o 0,5 m. Bylo by nám jedno do jaké výšky si chce svůj plot postavit, kdyby náš starý dům nestál od tohoto plotu pouhé 4 m, kde máme okna z obývacího pokoje a kuchyně, která jsou 1 m od země. Když sečteme výšky sousedova nového plotu od našeho stávajícího pozemku, je výška nového plotu 4,5 m, tedy by jsme se z oken dívali do plotu a stínil by i slunci. K tomu všemu máme fotovoltaiku ve výšce původního plotu na přístavbě, čímž by došlo k zastínění spodního panelu a k vyřazení tohoto zařízení. Soused nemá zájem s námi tuto věc konzultovat a po návštěvě stavebního úřadu nám bylo sděleno, že když není dohoda budou tuto záležitost řešit, až bude plot postaven. Náš dotaz je, jestli může soused postavit tento plot, nebo jak se bránit proti této stavbě. Děkujeme za vaši odpověď.

Otec postavil v roce 2002 přístavbu RD bez stavebního povolení (časová a finanční tíseň). O průběhu stavby informoval stavební úřad, dokonce došlo k několika prohlídkám na místě, a současně došlo k domluvě s úřednicemi, že se stavba následně zlegalizuje formou dodatečného souhlasu k užívání, případně, že úřad vydá stavební povolení až v průběhu stavby (ano, takové domluvy v té době byly celkem běžné). Ke stavbě byla vypracována řádná PD a dodána všechna vyjádření požadovaná stavebním úřadem. Stavba byla těsně před vydáním souhlasu k užívání, avšak anonym upozornil úřady na výskyt nadzemního vedení VN v těsné blízkosti hranice pozemku, přičemž výše zmíněná přístavba je umístěna na jeho hranici.

Otec byl pokutován SEI a stavební úřad nařídil stavbu odstranit. Následovala žádost o dodatečné stavební povolení s odvoláním na skutečnost, že dané vedení VN bylo vybudováno bez stavebního povolení a samo je tak nepovolenou stavbou (v rámci "údržby vedení" došlo ke změně rozteče a výšky podpěrných bodů a ke změně materiálu sloupů, což se běžně považuje za rekonstrukci).

Přístavba RD byla vybudována v souladu s veškerými požadavky na umísťování budov a veřejnými zájmy, kromě souhlasného vyjádření provozovatele sítě VN. Vedení bylo evidentně zrekonstruováno i v rozporu s platnou ÚPD, což přiznal jak distributor, tak stavební úřad. Po několika letech dohadování a snahy o nápravu věci bylo otci sděleno, že uplynula pětiletá prekluzivní lhůta na vymahatelnost odstranění stavby soudní cestou, a že se celý případ odkládá. V průběhu řízení byly navrhnuty de facto dvě možnosti: uhradit nesmyslně nákladnou přeložku vedení nebo vyčkávat až provozovatel v souladu s ÚPD přeloží vedení pod zem. V roce 2011 otec zemřel a já zdědil polovinu pozemků, na kterých stavba stojí. Spoluvlastnicí pozemku je i moje matka, jež figurovala v minulosti jako jeden ze stavebníků. V naší obci je plánovaná revize katastru a na mém pozemku tak bude zjištěn evidentní nesoulad zobrazení obvodu budovy se skutečným stavem. Nemovitost nehodlám prodávat, pojišťovat ani zastavovat, v žádném případě odstraňovat. Nyní již po 22 letech od vydání příkazu k odstranění došlo k uplynutí všech prekluzivních lhůt týkajících se vymahatelnosti výkonu práva. Přístavba není povolená, ani odstraněná. Nadzemní vedení VN stále existuje a distributor se řešení buď vyhýbá nebo neoficiálně uznává, že vedení v současné podobě nemělo a nemá existovat. Jedná se o ulici v intravilánu. Mám vůbec šanci stavbu nějakým způsobem ještě legalizovat? Je v mém případě vhodnější čekat na výzvu KÚ a projednat situaci až s nimi, případně nechat zanést ZDŘ a smířit se s nesouladem?

Chtěla bych se zeptat, zda můžeme zatarasit obecní cestu, která vede přes náš pozemek, neboť město /obec/ chce po nás zbourat garáž, která větší částí leží na vedlejším obecním pozemku, kudy má vést nová cesta, ovšem je 2,6 až 2,8 m široká. O výměnu pozemků nemá obec /město/ zájem a trvá na odstranění stavby garáže z roku 1992, tento dotaz jsem již na vašem portálu zmiňovala a dostala na ní odpověď (145040). Děkuji.

Opravujeme dům a chtěli bychom ho během rekonstrukce rozdělit na dvě bytové jednotky. Jeden z účelů rozdělení bytové jednotky je, abychom si mohli každý zvlášť vyřídit hypotéku. Problém je v tom, že stavební úřad nám nechce dům rozdělit, protože není obývatelný. Dům se nachází v pokročilé fázi rekonstrukce a nejsou zde umyvadla, odpady, vařiče, ohřev vody. Chtěl bych se zeptat, jestli lze dům rozdělit i během rekonstrukce na bytové jednotky dle dokumentace, kterou máme od projektanta. Napadlo mě, jestli není řešením Smlouva o výstavbě.

2018 jsem si s partnerkou pořídil rodinný dům. Podle dokumentace byla k původní staré části domku v roce 1955 přistavěna další část, která se podsklepila a druhé patro. Pod sklepem je navíc skála, takže tato část domu má opravdu pevný základ. Původní nepodsklepená část je z vepřovice-kotovice, nová přistavěná část ze smíšeného zdiva. Celková délka domu je cca 11 m. Pod původní částí jsem provedl sondu, nemá pevné základy. V roce 2018 začal soused na svém pozemku vedle nás bez povolení (bez mého vědomí nebo souhlasu) provádět terénní úpravy těžkou technikou. Vybagroval několik Tater hlíny, aby si srovnal dvůr. Od našeho domu se bagrem dostal na vzdálenost cca 3-4 m. Oba staré rodinné domy, jak můj, tak souseda, jsou postavené v kopci a můj je výškově nad ním, sklon terénu je asi 8-10 stupňů. Konečný výškový propad terénu po jeho úpravách je cca 1,8 m. Následně soused vybagroval ještě další asi 2 x3 m jámu pro nádrž k zachycování dešťové vody. Tato jáma měla podle mého odhadu hloubku minimálně 3 m od původního terénu. Od té doby se v původní části domu objevují na zdech i stropu praskliny, předpokládám, že za to můžou sousedovy výkopové práce a že tomu pomohla i pojíždějící těžká technika. Zdá se, jako by se dům postupně trhal na dvě části – podsklepená část pevně stojí a původní část bez základů postupně padá směrem k sousedovi. Mezi mým a sousedovým domem je na mém pozemku betonový chodník o šířce asi 1 m a polovina, která je blíž k hranici sousedova pozemku, se viditelně propadá. Prosím poraďte mi, jak v této situaci postupovat. Existuje podle stavebního nebo jiného zákona způsob, jakým se můžu proti sousedovi bránit? Celou situaci komplikuje navíc fakt, že dům jsme pořídili s přítelkyní, se kterou již nejsme a dům potřebujeme výhledově prodat. Obávám se, že v takovémto, navíc zhoršujícím se stavu, se stává nemovitost jednak neprodejná a jednak časovanou bombou. Předem děkuji za vaši odpověď. S pozdravem.

Dostali jsme stavební povolení na stavbu garáže, stavba byla provedena v roce 1991 a je z části postavená na pozemku majetku města. Garáž ale nestojí na místě podle plánu, neboť by stála na obecní cestě, která vede přes náš pozemek téměř 50 let, proto jsme ji postavili pod touto cestou a tudíž zasahuje na obecní pozemek. Může město nařídit odstranění stavby? Může se uplatnit vydržení pozemku? Původní dohoda s městem byla směna pozemků, kterou nyní město odmítá a trvá na odstranění stavby garáže.

2024 jsem zboural dům. Na pozemku nyní chci postavit lehkou plechovou garáž s betonovým základem. Rozměr garáže 6x6x3 metry. Odstupy od sousedních parcel přes 2 metry. Je nějaká možnost postavit garáž bez stavebního povolení, které po mě požaduje stavební úřad? Předem děkuji za odpověď. 

Při stavbě domu na sousedním pozemku, v roce 1921 došlo k přetržení vodovodní přípojky, která je v mém vlastnictví.
Stavebník domu nechal přípojku opravit a doklady o odborné opravě údajně předal stavebnímu úřadu. Od té doby jsem několikrát žádal stav. úřad o vydání dokladů o opravě přípojky, naposledy 12.6.2024. Žádnou odpověď na mé telefonické výzvy ani na mojí písemnou výzvu, na vydání dokladů, jsem neobdržel. Není celá záležitost již promlčená nebo se mohu domáhat vydání dokladů o opravě.

Před několika měsíci (nyní 02/2025) jsme koupili pozemek, na kterém se nachází obecní vodovod a vodovodní přípojka sousední nemovitosti. Se sousedy jsme si ústně domluvili přesun jejich přípojky o cca 8 metrů dále k našemu plotu, nově vedoucí až na jejich pozemek, vše na naše náklady. Nyní je uprostřed našeho pozemku. Chceme zde postavit domek, s tím však sousedé nesouhlasí. Vzhledem k ochrannému pásmu vodovodu jiné místo pro domek na pozemku není. Nyní nám přišla od nich výzva k souhlasu se zřízením věcného břemene, které doposud na pozemku žádné není. Předpokládáme tedy, že ústní domluva již neplatí, navíc samozřejmě není vymahatelná, tedy projektovanou změnu umístění přípojky nepodepíší. Přípojka (i jejich dům) je nesporně staršího data, oni dům koupili již připojen, dokumentaci údajně nemají. Žijí zde však už téměř deset let a dodnes legalizaci neřešili. Snaží se nám zabránit ve stavbě. Kromě jejich přípojky není jiná překážka ve stavbě, projekt domku splňuje všechny zákonné parametry. Souhlas udělit nechceme, v případě přesunu dle původní domluvy ano - jiné připojení, mimo náš pozemek, je pro sousedy možné pouze pod příjezdovou cestou, což chápeme, že není nejvhodnější řešení. Bez našeho dobrovolného souhlasu avizují žádost na soud. Prosím o Vaši radu, jaké máme možnosti a šance v řešení situace. Děkuji.

Stavíme RD v nové lokalitě, pro kterou byla zpracována územní studie, která byla vzata na vědomí ZO a zaevidována na ÚÚR 05/2018. Tato územní studie stanovuje požadavky a podmínky a to zejména uliční čáru ve vzdálenosti 5,5 m od hranice pozemku směrem do ulice. V případě předsazení garáže či domu bude hrana přesazeného domu či garáže na uliční čáře. Dále stanovuje minimální vzdálenost stavby rodinného domu od společné hranice souseda musí být minimálně 3,5m. Tyto hranice zastavitelného a nezastavitelného území vzali při projektování všichni stavebníci v potaz. V průběhu stavby náš soused však dům v realitě předsunul o téměř 1,5 metr směrem do ulice tzn. porušil uliční čáru a umístil dům blíže k hranici směrem do ulice. Také nedodržel minimální stanovený odstup 3,5m od hranice s našim pozemkem a dům stojí blíže. V projektu a ve vydaném společném povolení však má uliční čáru dodrženu a postavil tak dům v rozporu se stavebním povolením. Stavební úřad byl na tento nesoulad upozorněn již v říjnu 2024 na kontrolní prohlídce. Do dnešního dne se však nic neděje, soused nemá stavbu zastavenu a také nebylo doposud vydáno řízení na odstranění stavby, na základě kterého by mohl požádat o dodatečné povolení stavby. Má stavební úřad nějaké lhůty, ve kterých by měl jednat na zastavení stavebních prací v případě tak velkého rozporu oproti dokumentaci? Jak dále postupovat prosím? Po prostudování výkladů a rozsudků nevyšších soudů jsme nabyli dojmu, že uliční čára nesmí být nikdy překročena směrem do ulice. Pokud by i přesto stavební úřad vyhodnotil, že se bude snažit stavbu dodatečně povolit, jelikož je téměř hotová, máme nějaké možnosti se bránit? Je možné toto umístění stavby dodatečně povolit například na výjimku? Od 1.7.2024 však jsou značně zpřísněny možnosti pro dodatečné povolování černých staveb a v případě, že by bylo nutné vydat výjimku, není možné stavbu dodatečně povolit bez našeho souhlasu, jakožto majitelů sousedního pozemku. Je možné, že stavební úřad se bude proto snažit dodatečně povolit tuto téměř dokončenou stavbu bez výjimky, aby mohlo dojít k povolení i bez našeho souhlasu a v podstatě nás jako hlavní účastníky řízení obejít? Lze vůbec takto umístěnou stavbu dodatečně povolit na úkor poctivých stavebníků v lokalitě, kteří veškeré odstupy a předepsané uliční a stavební čáry dodržují? Přeci jen žijeme v demokratické zemi a pravidla a rovnost v tomto ohledu musí být pro všechny stejné a tento stavebník je přeci neúměrně zvýhodněn. Jelikož byl spatřen, jak manipuluje s kolíky před několika lety, máme za to, že buďto si provedl vytyčení stavby sám, jako neodborně způsobilá osoba a dům takto mohl umístit i neúmyslně. Nebo jednal zcela úmyslně či změnil geodetické body až následně, aby vyzískal větší plochu zahrady. Děkuji za informace.