Rodinné právo

Případ rozvodu a SJM. Před sňatkem jsem investoval do akcií (ETF bez dividend) a během sňatku nakoupil rovněž akcie (ETF bez dividend) za prostředky, které jsem nabyl výlučným darem a nebyly součástí SJM. Akcie jsem neprodal ani nehodlám prodávat. Při prozkoumání dotazů na Vaší stránce jsem nalezl rozporuplné odpověď paní Mgr. Wernerové. Zdali to dobře chápu, v jednom případě (1.9.2024 - dotaz č. 43354 ) je názor takový, že nedošlo k prodeji akcií - dnes (24.02.2025) s vyšší hodnotou, nevznikl tedy faktický zisk z nárůstu hodnoty akcií a tedy není z čeho se vypořádávat. Ve druhém případě (13.1.2025 - dotaz č. 127781 ) je ovšem uvedena odpověď, že nárůst hodnoty neprodaných akcií je součástí SJM. Jaká je tedy správná odpověď? Znamenalo by to, že pokud jsem před manželství koupil akcie za 100.000, neprodával je a v době rozvodu by měly k určitému dni akcie hodnotu 300.000, měla by exmanželka nárok na vyplacení 100.000 (poloviny zisku) ačkoli bych akcie neprodal? A co kdyby naopak akcie na hodnotě ztratily? Děkuji za objasnění tohoto rozporu.

Chtěla jsem se optat, zda mám nárok na částku zhodnocení domu po rozvodu. Manžel v roce 2017 dostal dům darem a poté se do něj investovali nemalé peníze. Tudíž tržní hodnota hodně stoupla. A můj dotaz tedy zní, zda mám nějaký nárok na SJM? Nebo vše připadá jemu? Děkuji za odpověď.

Můj syn, kterému je 17 let, byl z rozhodnutí soudu svěřen před třemi lety do střídavé péče i přes to, že jasně řekl před soudem i na OSPOD, že s matkou být nechce a že si přeje být u otce. Navíc i OSPOD doporučil svěřit mého syna do mé péče. Soud všechna tato doporučení a přání ignoroval. Odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil. Poté už jsem všechnu snahu vzdal, to řešit jakkoliv soudní cestou a po ukončení základní školní docházky, můj syn matce sdělil, že odchází ke mně a s ní už být nechce. Matka se k jeho rozhodnutí nevyjádřila tak ani tak, prostě s ním přestala komunikovat, pro nás oba to samozřejmě v tu chvíli bylo tak lepší. 

Nyní se vás chci ale dotázat, jestli je možné, vzhledem ke zmíněným okolnostem, vymáhat po matce zpětně nějaké výživné, za dobu dvou let, co už je syn jen u mně, neposlala ani korunu, tak že se na jeho výživě nijak nepodílí. Předem vám děkuji za radu jak dále postupovat. S pozdravem Jiří Schäffer.

Obracím se na Vás s dotazem ohledně zamítnutí mé žádosti o příspěvek na bydlení Úřadem práce (viz příloha).  Důvodem zamítnutí bylo, že úhrady nákladů na bydlení prováděla osoba, která není uvedena mezi společně posuzovanými osobami (pan V.). Úřad práce požaduje, abych doložila věrohodný důkaz, že jsem mu tyto náklady refundovala. Po obdržení výzvy (viz příloha) jsem doložila dopis napsaný Rudolfem Veselým (viz příloha) o vypořádání nákladů, avšak tento důkaz nebyl uznán jako dostatečný. Z důvodu blokace mého vlastního bankovního účtu bankou využívám účet třetí osoby k úhradě nájmu za bydlení. Ráda bych se proto informovala, jak správně prokázat vypořádání těchto nákladů vůči Rudolfu Veselému, aby byl příspěvek na bydlení uznán. Jaké dokumenty či postup jsou v takové situaci akceptovatelné? Děkuji za Vaši radu. S pozdravem Elena Vesela.

Mám dotaz ohledně výživného na děti. Společné soužití cca 17 let, 2 děti (10 a 13 let). Partner má ve vlastnictví dům v žádané oblasti JčK bez hypotéky, který se stavěl v průběhu vztahu, 2 byty 2+1 také bez hypotéky (zděděné) a 1 byt 2+kk s hypotékou (cca 5.000.000 Kč), které pronajímá (cca 17.000 Kč/byt), automobil Škoda Superb 4 roky, karavan v ceně cca 700.000, motorku BMW. Na co mám nárok při rozchodu, jaká by byla cca výše výživného na děti? Výši platu neznám, předpokládám minimální mzdu. Do rodinného domu jsem investovala 150tis. stavebního spoření, ale před hodně lety, což nemohu asi dnes (13.03.2025) už dokázat, plus samozřejmě svoji práci a péči za těch spoustu let, plus další menší vybavení domu, svou výplatu vždy utratím za provoz domácnosti - jídlo, drogerie, pojištění, škola, obědy, lékaři, kroužky, oblečení atd. a nezbývá mi nic. Chtěla bych se vyhnout soudu, ale ráda bych si řekla o adekvátní vyrovnání. Moc děkuji.

S manželem jsme uzavřeli manželství v r. 1997 a v r. 2010 jsme postavili rodinný dům. Dům je v katastru zapsán jako SJM na nás oba. Nyní si manžel do domu nastěhoval milenku a tvrdí mi, že dům je společný a on tu může mít nastěhovaného koho chce, přestože s tím já nesouhlasím. Mám dojem, že na to právo ze Zákona nemá. Můžete mi prosím poradit?
A co se týče poddotazu: V dědictví jsem s bratrem získala dům, nyní jej chceme prodat, v případě že bychom se rozváděli, může po mě manžel požadovat půlku částky z prodeje domu? Děkuji, Kratochvílová.

Mám dotaz na téma rozvod. Chystám se rozvézt s manželkou, máme dvě děti ve věku 17 let, oba studují na střední škole. Bydlíme v nájmu. Já mám bohužel dluhy ve výši asi 800.000, které poctivě splácím. Chci se rozvézt dohodou, kde navrhuji, aby manželce zůstal veškerý majetek, který je v bytě. Já chci dále splácet veškeré své dluhy, jako doposud. Dále jsem ochoten platit dětem internet, životní pojištění a TV a dále jim posílat kapesné. Manželka byla dnes (12.03.2025) u advokátky a ta jí řekla, že je prý lepší, aby jsme se nerozvedli, protože by mi soud udělil vysoké alimenty a mě by nezbylo na splátky a na bydlení v případném podnájmu, prý soud vůbec nezajímá, kolik kde splácím a můžu být absolutně bez peněz. Můj měsíční příjem je 37.000 čistého. Moc vám děkuji za odpověď.

Ráda bych se informovala ohledně nároku na starobní důchod. Moje maminka nemá zaplacené sociální pojištění po dobu 14 let (2011-2025). V tuto chvíli má pouze malý příjem, takže není schopna pojistné zpětně doplatit. Chtěla bych se zeptat, zda za těchto okolností bude mít někdy nárok na důchod, případně jaké má možnosti (např. započítání náhradních dob pojištění, sociální dávky apod.). Existuje nějaké řešení pro osoby s nízkým příjmem, které nemají dostatečnou dobu pojištění? Předem děkuji za odpověď.

Je mi 60 let, jsem 8 let ve služebním poměru. Od 7/2024 jsem v PN s ústřely z krční páteře do rukou (po nehodě). Mám ukončit služební poměr tak, aby skončil před nebo po skončení podpůrčí doby v PN, když chci, aby mi ÚP poskytl podporu vypočtenou běžnými procenty (65, 50, 45%) z poslední přiznané výše platu a nikoli 15 % z platu průměrného v ČR? Chci jej ukončit ze zdravotních důvodů. Za jakých okolností dosáhnu na plnou podporu? Mám před skončením pracovního poměru (30.6.2025) raději odpracovat několik dní? Bude hrát roli několik dní nevyčerpané dovolené, pokud ukončím PN před uplynutím výpovědní doby? Pomohlo by, kdybych si nechala dát výpověď po skončení PN z důvodu zdravotní nezpůsobilosti? Mám se pokusit z tohoto důvodu žádat o zkrácený pracovní úvazek nebo o něco jiného, co přiměje zaměstnavatele k výpovědi? Nebo mám z nějakého důvodu raději zůstat měsíc v PN i bez podpory? Bude ÚP vyžadovat nějaké speciální vyšetření nebo postačí zpráva od mého lékaře? Do případné dohody o ukončení pracovního poměru nechám zdravotní důvody uvést. Lze namísto žádosti o prodloužení podpůrčí doby v PN ukončit 1 neschopenku a nechat si vystavit novou na jinou diagnózu, začne se podpůrčí doba v PN 380 dní počítat na nové diagnóze (už mám od bolestí i psychické problémy) počítat od nuly? Předem moc děkuji za Vaši odpověď.

V r. 1970 jsme (jako mladí, r. 1947 a 1948) uzavřeli církevní sňatek v římskokatolickém kostele v obci (Smržice, okr. Prostějov), tj. v místě mého bydliště, a poté úřední sňatek na obecním úřadě tamtéž. V našich kádrových dokumentech, bylo uvedeno, že sňatek byl opakován v kostele, jak jsme se po r. 1989 dozvěděli. Po 25 letech jsme se úředně rozvedli, ale cca po 10 letech jsme, asi od roku 2006 opět pospolu, i když bydlíme odděleně, často se navštěvujeme a vzájemně si pomáháme. Spoustu času tedy trávíme společně a to i na chalupě. Po rozvodu už ani jeden z nás do dalšího manželství nevstoupil. Je náš církevní sňatek platný se všemi právními i úředními atributy (např. případné sdělení zdravotních zpráv v nemocnici, nároku na důchod, dědictví aj., atd.)? Zajímalo by mě, jak by se sňatek dal legalizovat, obnovit po právní stránce? Velice děkuji za odpověď. Alena Ševčíková.