Povinnost očkování na žloutenku, hepatitidu u pracovníka v sociálních službách - je opravdu povinností ze zákona? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník); Kategorie: Zdravotnictví, drogy, hygiena; Zveřejněno: 31. říjen 2019; Zobrazení: 6857

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Ráda bych se na Vás obrátila s dlouho trvajícím sporem s organizací, která tvrdí, že VŠICHNI pracovníci v sociálních službách se musejí nechat očkovat. Konkrétně se jedná o sociálně-terapeutické dílny (cílová skupina mentálně postižení lidé), kde opravdu jako vedoucí tohoto pracoviště nevidím zvýšené riziko nákazy hepatitidy typu B.

Pokud by externí firma BOZP a závodní lékař potvrdili, že u nás na pracovišti není ZVÝŠENÉ riziko této nákazy, je nutné se nechat očkovat? V případě, že se moji zaměstnanci nenechají naočkovat, hrozí jim výpověď. Je to vzhledem k vyhodnocení riziku na pracovišti oprávněné a jaká je pravděpodobnost, že by vyhráli soudní spor, pokud by podali žalobu? (537/2006) "Očkování se provede (4, 5, 6) aplikací tří dávek očkovací látky u FO, které, a teď na mé pracoviště se vztahuje bod g) poskytují terénní nebo ambulantní sociální služby. Když to dám do kontextu s tou poznámkou pod čarou (bod 6) tak ustanovení zní takhle: Očkování se provede "pokud hodnocení uvedené v ustanovení 5 odhalí, že existuje riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců v důsledku jejich expozice biologickým činitelům, proti kterým existují účinné očkovací látky, je zaměstnancům nabídnuto očkování." Chápu prosím tento výklad vyhlášky správně nebo se mýlím? Riziko přeci existuje vždy, ale zákon o ochraně veřejného zdraví hovoří o tom, že: ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví. Moc děkuji za odpověď.

Odpověď:

Domnívám se, že Vámi zaujatý výklad je nesprávný.
Není samozřejmě nutné, aby byli všichni sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách očkováni. Očkováni však musí být ti z nich, kteří spadají do kategorií se zvýšeným rizikem nákazy infekční nemocí.
V obecné rovině dle § 106/4 písm. b) zákoníku práce platí, že zaměstnanec je povinen podrobit se očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy. Tímto zvláštním právním předpisem je i vyhláška o očkování proti infekčním nemocem.
Ve Vašem případě je klíčový § 9/1 vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem, který obsahuje výčet kategorií zaměstnanců, u nichž je očkování proti virové hepatitidě B povinné.
Pakliže Vaši podřízení spadají do některé z těchto kategorií, jsou povinni se (ve smyslu výše uvedeného ustanovení zákoníku práce) podrobit předmětnému očkování. Ustanovení § 9/1 vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem neumožňuje v tomto ohledu žádnou diskusi.
Odkazy na poznámky pod čarou (uvedené v § 9/1 vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem) nemohou být v této souvislosti vykládány jako stanovení dalších podmínek, po jejichž splnění vznikne povinnost se očkování podrobit. Je nutné si rovněž uvědomit, že evropský předpis, na který je odkazováno poznámkou pod čarou č. 6 není přímo vykonatelným (nýbrž jeho obsah musí být – resp. již byl – transponován do českého právního řádu). Vyhláška o očkování proti infekčním nemocem je mladší než odkazovaný evropský předpis – svým obsahem tedy tomuto evropskému předpisu musí odpovídat (vztah těchto dvou pramenů práva není takový, že by bylo ustanovení vyhlášky doplňováno evropským předpisem).
V dotazu uvádíte, že Vaši podřízení spadají do kategorie dle § 9/1 písm. g) vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem, tzn. že se jedná o fyzické osoby, které „poskytují terénní nebo ambulantní sociální služby“. Pokud jsou tedy sociální služby, které jsou na Vašem pracovišti poskytovány, terénními nebo ambulantními sociálními službami (ve smyslu § 33/3 a 4 zákona o sociálních službách), jsou všichni Vaši podřízení, kteří tyto služby poskytují, povinni se podrobit očkování proti virové hepatitidě B (neboť pracují v prostředí se zvýšeným rizikem nákazy).
Pakliže by některý z Vašich podřízených očkován nebyl, mohlo by to skutečně vést k rozvázání pracovního poměru výpovědí (a to dle § 52 písm. f) zákoníku práce). Není samozřejmě možné s jistotou předvídat, jak by dopadl soudní spor, v jehož rámci by se řešila platnost takto dané výpovědi.
Předpokládám však, že nesplnění zákonných podmínek pro výkon práce by bylo natolik zjevné, že soud by označil výpověď spíše za platnou.
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
vyhláška č. 537/2006 Sb. , o očkování proti infekčním nemocem
zákon č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.