Náhrada škody, odpovědnost za škodu v práci

Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je zakotvena v § 250/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
„Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. “
K tomu, aby na Vaší straně vznikla odpovědnost za způsobenou škodu, je tudíž nutné Vaše zavinění – to může mít buď podobu úmyslného jednání nebo nedbalosti. Dle znění dotazu lze Váš úmysl samozřejmě vyloučit, je tedy nutné zodpovědět otázku, zda byla škoda způsobena Vaší nedbalostí.
V této souvislosti může hrát roli, existují-li pro převoz pacientů u Vašeho zaměstnavatele nějaká interní pravidla (směrnice, metodiky, pokyny apod.).
Byla-li škoda způsobena v důsledku neočekávaného pohybu převáženého pacienta, přičemž Vaše reakce byla vedena úmyslem ochránit pacientovo zdraví, bylo by dle mého názoru možné dovodit, že o nedbalost se ve Vašem případě nejednalo. V tomto ohledu by bylo možné uzavřít, že šlo o jednání v tzv. krajní nouzi, a to ve smyslu § 2906 občanského zákoníku:
„Kdo odvrací … od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila …“
Pakliže byly podmínky dle tohoto ustanovení splněny (tzn. pokud nebylo možné odvrátit hrozící újmu na pacientově zdraví jinak), nemůžete za vzniklou škodu odpovídat.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník