Jak získat statistiku kladně vyřízených žádostí o trvalé odnětí pozemku určeného k plnění funkce lesa od MHMP - postup

Svou odpověď zaměřím pouze na možnost získání informace o počtu kladně vyřízených žádostí o trvalé odnětí pozemku určeného k plnění funkcí lesa, neboť bez podrobné znalosti Vašeho případu není možné se k ne/oprávněnosti postupu MHMP vyjadřovat.
Pro Váš dotaz je klíčovým zákon o právu na informace o životním prostředí (zák. č. 123/1998 Sb. , v platném znění), dle jehož § 2 písm. b) bod 1 jsou povinnými subjekty (tzn. subjekty povinnými k poskytování informací o životním prostředí) správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních samosprávných celků.
Dle § 3/1 zákona o právu na informace o životním prostředí může žadatel za účelem získání informace o životním prostředí požádat povinný subjekt o zpřístupnění informace o životním prostředí. Svou žádost nemusí odůvodňovat. Žádost lze učinit ústně, písemně, telefonicky, elektronicky, faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou. Ze žádosti musí být zřejmé, čeho se má týkat informace, jež má být poskytnuta. Ze žádosti musí být patrno, kdo ji podal (v případě žadatele - fyzické osoby lze doporučit uvést jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště).
V případě nesrozumitelné nebo příliš obecně formulované žádosti je žadateli do 15 dnů od obdržení žádosti zaslána výzva k jejímu upřesnění. Ve výzvě musí být určeno, v jakém směru je třeba žádost upřesnit. Žadatel je povinen tuto žádost bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů, v požadovaném rozsahu upřesnit. Pokud žadatel do 15 dnů od doručení výzvy žádost v požadovaném směru neupřesní, má se za to, že od své žádosti upustil. Co se týče způsobu a formy zpřístupnění informace, je vhodné vědět, že žadatel může v žádosti navrhnout formu, případně způsob, jichž má být použito při zpřístupnění informace. Pokud žádá o zpřístupnění informace na technickém nosiči dat, je povinen uhradit jeho cenu nebo přiložit k žádosti technicky použitelný nosič dat. Pokud žadatel formu nebo způsob zpřístupnění informace neurčí, případně pokud takové formy nebo způsobu nelze ze závažných důvodů využít, zvolí se způsob a forma zpřístupnění informace s ohledem na splnění účelu žádosti o zpřístupnění informace a její optimální využití žadatelem. V pochybnostech se využije především formy a způsobu, jež byly žadatelem využity k podání žádosti. Pokud povinný subjekt zpřístupní informaci byť i jen částečně v jiné než požadované formě, musí tento svůj postup odůvodnit (§ 6 zákona o právu na informace o životním prostředí).
Informaci je třeba zpřístupnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti, ledaže by si zvláštní okolnosti výjimečně vynucovaly prodloužení této lhůty, nejvýše však do 60 dnů. O takových okolnostech a o prodloužení lhůty musí být žadatel před uplynutím 30denní lhůty vyrozuměn (§ 7 zákona o právu na informace o životním prostředí).
Povinné subjekty jsou v souvislosti se zpřístupňováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Za tímto účelem jsou povinné subjekty povinny zpracovat veřejně přístupný sazebník úhrad s uvedením podmínek, za nichž se úhrady vybírají, popřípadě za nichž je možno od vybírání úhrad upustit (§ 10/3 a 4 zákona o právu na informace o životním prostředí).
Pro doplnění pak ještě dodávám, že v obecné rovině je právo na informace zakotveno v zákoně o svobodném přístupu k informacím (zák. č. 106/1999 Sb. , v platném znění).