Starosta chce finanční dar na dostavbu čističky od každého občana obce, chce vymáhat soudně - má šanci? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník); Kategorie: Obce, orgány obce, občané; Zveřejněno: 26. prosinec 2022; Zobrazení: 863

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

V naší obci začali dělat čističku, možná důsledkem zdražení nebo nevím čeho, je situace taková, že nemají na dostavbu dost peněz. Vymysleli tedy, že prodají obecní budovu - otázkou je, zdali se vůbec prodá a další nápad p. starostky je to, že k tomu, ještě každý občan dá vesnici finanční dar. Připadám si jak v dobách komunismu.

Jedná se tu tak, že veškeré informace a to ještě velmi nejasné, se sdělují na "schůzích" v místní hospodě. Já odmítám mezi místní lidi chodit a natož do hospody. Jinak se nikdo neobtěžuje nám, ať už písemně, či si nás pozvat na úřad, sdělit jakékoliv informace. Takže vůbec nevíme nic. Chystáme se, že na úřad půjdeme, ale chci být trochu připravená. Víme jen to, co se nám "donese". Starostka na poslední hospodoslezině řekla, že pokud ji někdo odmítne dát "dar" budou se s ním soudit. Nehledě na to, že si máme platit ze svého i nějaké věci, jáma, pojistky, snad i čerpadlo, aby oni se jen "připojili". Pokud vím, podepisovali jsme jen listinu ohledně přístupu na pozemek, ale nikoliv, že se budeme finančně spoluúčastnit. Otázka tedy zní: jsem povinna chodit na schůze nebo by nás měl někdo informovat minimálně písemnou formou? Může nás p. starostka nutit k fin. daru? Musíme si na vlastní náklady hradit jako jsou pojistky atd. , co budou u nás na pozemku? Nikdy přece ani nemůže donutit úplně všechny lidi v obci, aby jí dali peníze. Je mi špatně z jejího jednání. Nyní, když mají všichni hluboko do kapes, máme řešit to, že nedokáže sehnat pro obec peníze? Například stařenka, co sotva vyžije z důchodu má platit třeba 100.000? ! Když se někdo na schůzi zeptal, proč si obec nevezme půjčku, odpověď zněla že můžou, ale "napálí" nám cenu stočného. Další poměrně zajímavý dotaz byl, proč by měl platit za stočné, pokud vodou bude zalévat zahrádku. Odpověď zněla, že by to bylo moc komplikované rozlišit kdo zalévá a kdo pouští do čističky. Prosím o zasvěcení s čím můžu "operovat " až půjdeme na úřad, děkuji Miriam.

Odpověď:

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jsem povinna chodit na schůze nebo by nás měl někdo informovat minimálně písemnou formou?
Na žádnou schůzi nejste samozřejmě povinna chodit. Je pouze na Vašem rozhodnutí, jak intenzivně se budete o místní záležitosti zajímat, resp. jak aktivně se budete v místním dění angažovat (a to se všemi výhodami i nevýhodami takového přístupu).
Co se týče informování o závěrech konaných schůzí, je podstatné, jaké schůze jsou vlastně v místní hospodě pořádány. Jedná-li se pouze o neformální schůzky paní starostky s občany, není nutné, aby o jejich závěrech obec zbývající občany písemně informovala (byť i to by patrně leckdo uvítal).
Pakliže však v místní hospodě zasedá například zastupitelstvo obce, musí se předpokládaný program těchto zasedání uveřejnit na úřední desce obecního úřadu (jak to vyplývá z § 93/1 zákona o obcích).
2/ Může nás p. starostka nutit k fin. daru?
Samozřejmě nemůže. Představa paní starostky je v tomto ohledu opravdu naivní. Obec není oprávněna nutit (na základě jakéhokoli svého nařízení/vyhlášky) kohokoli k uzavření darovací smlouvy. Jakákoli smlouva (včetně té darovací) musí být uzavřena svobodně – tedy na základě svobodného rozhodnutí obou smluvních stran. Není-li tato podmínka splněna, může být platnost smlouvy snadno zpochybněna. Na tomto místě ponechávám bez komentáře, že donucováním k uzavření darovací smlouvy by se paní starostka mohla snadno dopustit například i trestného činu.
Z výše uvedeného vyplývá, že výhrůžka paní starostky v tom smyslu, že s občany neochotnými k uzavření darovací smlouvy se bude obec soudit, je naprosto lichá. Pakliže by se obec domáhala uzavření darovací smlouvy soudní cestou, byla by neúspěšná (přičemž paní starostka by odpovídala za takto zbytečně vynaložené náklady obce).
3/ Musíme si na vlastní náklady hradit jako jsou pojistky atd. , co budou u nás na pozemku?
Je podstatné, kdo by se měl stát vlastníkem příslušných věcí. Bude-li se jednat o předměty, které zůstanou ve vlastnictví jednotlivých občanů, přičemž jim umožní připojení k ČOV, je logické, aby byly tyto předměty zakoupeny přímo občany.
V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat postup (plány) obce s místně příslušným vodoprávním úřadem (odbor životního prostředí městského úřadu), který je dozorovým orgánem na úseku vodovodů a kanalizací.
4/ Prosím o zasvěcení s čím můžu "operovat " až půjdeme na úřad:
Co se týče účtování stočného, musí se tak samozřejmě dít striktně dle platné právní úpravy. Není možné, aby obec (jako vlastník kanalizace) účtovala stočné „od oka“ a tuto práci si zjednodušovala jakýmikoli odhady. Základní pravidla pro výpočet výše stočného jsou zakotvena v zákoně o vodovodech a kanalizacích (a to především v jeho § 20) a dále v metodickém pokynu Ministerstva zemědělství č. 24 142/2003-6000.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.