Vydědění: v prosinci 2017 zemřela babička, měla 4 děti, všechny zemřely dřív než ona. V roce 2005 sepsala závěť a listinu vydědění, ve které vydědila syna a jeho děti pro nezájem. V té době byl ale její syn už 9 let mrtvý. Nechtěla, aby dědili vnuci z této větve. Od roku 2000 se o ni přestali zajímat, tudíž o ni 17 let neprojevili žádný zájem.
Při čtení závěti a listiny vydědění tito dva vnuci vznesli připomínku, že s vyděděním nesouhlasí. Notářka sdělila, že pokud se všech 7 dědiců dohodne, budou všichni dědit stejným dílem, v opačném případě bude postoupeno soudu. Většina dědiců ale s dohodou nesouhlasí.
Můj dotaz zní, zda je právně v pořádku vydědit již mrtvého syna právě z důvodu, aby nedědili jeho děti a zda má jejich nesouhlas u soudu šanci a mohou vyhrát.
Listina vydědění byla sepsána a uložena u notáře.
Kdo platí soudní poplatky v případě jejich výhry a v případě jejich prohry? Hraje při platbě soudních poplatků nějakou roli, že 2 z 5 zbylých dědiců jsou pro dohodu a ostatní ne?
Děkuji, Gabriela
Komentáře vytvořeny pomocí CComment