Kdo hradí soudní poplatky při smíru u žaloby na vypořádání spoluvlastnictví

Občanský zákoník stanoví závazně postupy pro rozhodování soudů při vypořádání spoluvlastnictví. Nejprve se zkoumá, zda je možné reálné rozdělení, poté možnost přikázání jednomu (nebo i více) spoluvlastníkům a jako poslední možnost přichází v úvahu prodej věci a rozdělení výtěžku podle výše podílů. Pokud jde o přikázání věci, soud zkoumá, zda o ní má spoluvlastník zájem a zda je schopen za ni zaplatit peněžitou náhradu. Přihlíží se i k velikosti podílu, účelnějšímu využití věci a schopnosti vyplatit ostatní. Jen výjimečně se přikáže věc tomu, kdo tato kritéria nesplní. Proto je otázkou, zda je možné nemovitost vašemu sourozenci přikázat, když nemá finance. Jedině v případě, že by před soudem došlo ke smíru, mohou spoluvlastníci sami zvolit způsob vypořádání a projev jejich vůle, jestliže smír v dalším není v rozporu s právními předpisy, není překážkou schválení smíru.
Soud může zřídit soudcovské zástavní právo k nemovitostem pouze v rámci výkonu rozhodnutí. Ohledně zástavy byste tak museli uzavřít smlouvu sami.
Podle občanského soudního řádu žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení skončilo smírem. Každý si tak hradí své náklady, které mu vznikly.
Pokud byl podán návrh na zahájení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, platíte soudní poplatek 2.000 Kč. Soud vrátí zaplacený poplatek snížený o 20%, nejméně však o 1 000 Kč, v případě schválení smíru mezi účastníky řízení před tím, než je ve věci samé rozhodnuto. Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení jakožto formě předběžného řízení, platíte poplatek nikoliv za návrh, ale až za schválený smír a to podle položky 9 sazebníku soudních poplatků. Ve vašem případě se zřejmě jedná o případ první, tedy již byl zaplacen soudní poplatek při podání žaloby a v případě smíru by vám měla být polovina vrácena.