V praxi se předběžné opatření skutečně někdy zneužívá k tomu, aby navrhovatel znepříjemnil život osobě, proti které předběžné opatření směřuje. Například tím, že mu soud na základě návrhu „zablokuje“ nemovitost. Předběžné opatření má totiž své riziko a nevýhodu. Pro krátkost lhůt k rozhodnutí o návrhu nemůže soud provádět dokazování a vychází z toho, co je v návrhu uvedeno, a z toho, co navrhovatel k návrhu připojí.
Od 1. 4. 2005 zákon zavedl povinnost pro osobu, která se domáhá vydání předběžného opatření, zaplatit jistinu (kauci) na náhradu případné škody, která by mohla vzniknout předběžným opatřením. Kauce činí 50 000 Kč a ve sporech mezi podnikateli dokonce 100.000Kč. Je to dost, ale je třeba si uvědomit, že důsledky předběžného opatření, které soud vydá na základě nepravdivých nebo neúplných informací od navrhovatele, mohou být skutečně neblahé a těžko napravitelné.
Kauce musí být složena v tentýž den, kdy byl podán návrh na předběžné opatření, což prakticky nutí navrhovatele, aby kauci složil v hotovosti v podatelně soudu. I proto je vhodné před podáním návrhu zavolat na soud dozorčí úřednici, případně předsedovi (místopředsedovi) soudu a domluvit s nimi technické záležitosti spojené s podáním návrhu a se zaplacením kauce.
Je logické, že někteří navrhovatelé jsou od kauce osvobozeni. Například – pokud se návrh týká nezletilého dítěte, souvisí s náhradou škody na zdraví, se zaplacením dlužné mzdy nebo s výpovědí z pracovního poměru, u navrhovatele jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Může nastat i skutečně akutní situace, kdy je třeba o návrhu nejen bezodkladně rozhodnout, ale předběžné opatření také vyhlásit tomu, koho se týká. Za tím účelem jsou u soudu drženy nepřetržité služby, a to nejen ve všední dny, ale i o víkendech. Pokud to však je jenom trochu možné, počkejte s podáním návrhu až na nejbližší pracovní den.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment