Autor textu: Mgr. Lukáš Mohyla
Dědění družstevního bytu (členského podílu v bytovém družstvu)
Dědění členského podílu při existenci manželství
První skupinu případů představuje úmrtí člena bytového družstva, který měl v době smrti manžela/manželku. V této souvislosti mohou nastat dvě rozdílné situace:
a) Pokud bylo právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství (t.j. nabyl-li některý z manželů nebo oba současně právo na družstevní byt po uzavření manželství) a manželé se tudíž stali společnými členy družstva a společnými nájemci družstevního bytu, zůstává po smrti manžela členem družstva výhradně druhý z manželů, tzn. že pouze na něho přejde členský podíl v družstvu se souvisejícím oprávněním k nájmu družstevního bytu.
To však neznamená, že by tímto způsobem došlo ke zkrácení práv ostatních dědiců, neboť soud je v dědickém řízení povinen k této skutečnosti přihlédnout (součástí dědictví se tak stane dluh pozůstalého manžela ve výši poloviny hodnoty členského podílu v družstvu a pozůstalý manžel tak bude nejčastěji povinen ostatní dědice do výše tohoto dluhu tzv. vyplatit).
b) Pokud bylo právo na družstevní byt nabyto pouze jedním z manželů a to před uzavřením manželství, stává se členem bytového družstva pouze tento manžel (přestože uzavřením manželství se oba manželé stávají společnými nájemci družstevního bytu). Po smrti tohoto manžela (člena bytového družstva) se novým členem bytového družstva stává ten z dědiců, kterému připadne v dědickém řízení členský podíl (tento dědic se pak stává samozřejmě i jediným oprávněným nájemcem družstevního bytu). Není tedy vyloučeno, aby se tímto dědicem stal pozůstalý manžel, může jím však být i jakýkoli jiný dědic.
Dědění členského podílu při neexistenci manželství
Zemře-li člen bytového družstva (a tedy nájemce družstevního bytu), který v okamžiku smrti neměl manžela/manželku, stává se jeho členský podíl v bytovém družstvu součástí dědictví stejně jako ostatní majetek zůstavitele a řídí se stejnými pravidly pro dědění (viz výše).
Oceňování členského podílu v bytovém družstvu
V rámci dědického řízení je samozřejmě klíčovou otázkou ocenění členského podílu v bytovém družstvu. Jedná se o majetkové právo (t.j. souhrn práv a povinností spjatých s členstvím v bytovém družstvu, zejména pak právo nájmu družstevního bytu), jehož cenu je nutné určit jako tzv. cenu tržní, tedy cenu v místě a čase obvyklou (členský podíl v bytovém družstvu není možné ocenit jako tzv. Zůstatkovou hodnotu členského podílu či Vypořádací podíl člena družstva, byť se tento názor v odborné literatuře rovněž vyskytuje). Obvyklou (tržní) cenu členských práv a povinností v bytovém družstvu je možné pro účely dědického řízení určit zejména znaleckým posudkem znalce v oboru odhady cen nemovitostí nebo prostřednictvím dotazu na subjekty působící v daném místě a čase na trhu s nemovitostmi (zejména tedy realitní kanceláře).
Možné problémy při dědění členského podílu v bytovém družstvu
1) Okamžik přechodu členského podílu na dědice
Dle Občanského zákoníku zásadně platí, že již okamžikem smrti člena bytového družstva se stává novým členem bytového družstva (a tudíž i nájemcem družstevního bytu) jeho dědic. S tímto mechanismem je však v rozporu ustanovení § 232/1 Obchodního zákoníku, dle něhož je pro nabytí členství v družstvu zapotřebí podání žádosti ze strany dědice představenstvu družstva, jehož souhlas se však v případě bytového družstva nevyžaduje (§232/2 Obchodního zákoníku). Pro případ možného rozporu s představenstvem bytového družstva je proto dobré vědět, že se jedná pouze o formalitu (de facto se totiž nejedná o žádost o členství v bytovém družstvu, ale o pouhou přihlášku ke členství, kterou dědic dává bytovému družstvu na vědomí, že se stal novým členem družstva, k této žádosti je proto vhodné přiložit kopii soudního rozhodnutí o vypořádání dědictví) a představenstvo družstva je povinno přechod členského podílu na dědice respektovat.
2) Více dědiců na jeden členský podíl
Komplikace nastávají, pokud po zůstaviteli dědí více dědiců, kteří se mezi sebou nedohodnou o tom, kterému z nich připadne členský podíl v bytovém družstvu. V takovém případě nezbývá soudu nic jiného, než přiřknout členský podíl v bytovém družstvu všem dědicům a to dle výše jejich dědických podílů (dle § 175q Občanského soudního řádu totiž soud není v dědickém řízení oprávněn rozhodnout o tom, kterému z dědiců připadne jaká majetková hodnota z dědictví a jeho rozhodovací pravomoc je omezena pouze na schválení dohody dědiců či potvrzení nabytí dědictví dle výše dědických podílů.). Tím však vzniká stav jakéhosi „spoluvlastnictví členského podílu v bytovém družstvu“, se kterým zákon nepočítá a na jehož základě nemůže dědicům vzniknout právo nájmu družstevního bytu (neboť společný nájem družstevního bytu může dle § 700/3 Občanského zákoníku vzniknout jen mezi manželi, kterými však dědici nejsou.). Z této patové situace vedou dvě cesty. Dědici se mezi sebou mohou dohodnout, který z nich se stane jediným členem bytového družstva a tedy výlučným nájemcem družstevního bytu a jakým způsobem se s ostatními dědici vyrovná. V případě, že dohoda mezi dědici není možná, může se kterýkoli z nich obrátit na soud s žalobou, v níž se bude domáhat určení, který z dědiců má být napříště jediným členem bytového družstva a nájemcem družstevního bytu (lze předpokládat, že soud tuto situaci vyřeší obdobně jako by se jednalo o podílové spoluvlastnictví a použije tedy některý z mechanismů pro jeho vypořádání dle § 142/1 Občanského zákoníku).
3) Platnost závěti či dohody dědiců o „spoluvlastnictví členského podílu“
Přestože „spoluvlastnictví členského podílu“ v bytovém družstvu (viz předchozí bod) je situací právně nežádoucí, která musí být vyřešena některým ze shora uvedených způsobů, je možné, aby člen bytového družstva v závěti svůj členský podíl odkázal více dědicům. Stejným způsobem bude platná i dohoda dědiců v průběhu dědického řízení, v níž se dědici domluví, že členský podíl si mezi sebou rozdělí. Třebaže tím vznikne právně nežádoucí stav, bude soud nucen takovou dohodu dědiců schválit.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment