Stránka pojednává o nesezdaném soužití druha a družky (partnera a partnerky). Uvádí, zda mají mezi sebou ve vztahu nebo po rozchodu vyživovací povinnost, dále obsáhleji pojednává o vztazích ke společnému dítěti mezi druhem a družkou a na závěr text uvádí jak je to se společným bydlením partnera a partnerky (jaká mají práva).
Nesezdané soužití
-
Soužití druha a družky je faktické spolužití muže a ženy bez uzavření manželství. Právně zůstávají druhové svobodní.
-
Mezi druhy nevzniká vyživovací povinnost, stejnou životní úroveň nelze v tomto případě vynutit.
-
V případě rozchodu nelze uplatnit nárok na výživné podobný výživnému rozvedenému manželovi.
Vztahy ke společnému dítěti
-
Mezi manželskými a nemanželskými dětmi není právně žádný rozdíl.
-
Rodiče mají ke svým dětem stejná práva a povinnosti bez ohledu na manželství.
-
Druh se stává otcem dítěte souhlasným prohlášením o otcovství s matkou dítěte před matričním úřadem nebo soudem. Prohlášení může být učiněno ještě před narozením dítěte.
-
Pokud není otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, může být určeno na návrh matky nebo domnělého otce soudem.
-
Oba rodiče jsou nositeli tzv. rodičovské zodpovědnosti. O své dítě pečují, jsou jeho zákonnými zástupci a správci jeho jmění.
- Oba rodiče mají k dítěti vyživovací povinnost.
- V dědickém právu budou mít děti druhů stejné nároky, jako by měly děti manželské vůči svým rodičům. Dědí tedy podle pravidel uvedených zde.
Společné bydlení
- Druhové mohou mít byt nebo dům v podílovém spoluvlastnictví.
- Druhové si také mohou společně pronajmout byt, jejich práva a povinnosti budou stejné.
- V běžných záležitostech týkajících se společného bytu může vystupovat každý z druhů sám, jednání zavazuje oba spolunájemce. V zásadních záležitostech je třeba souhlasu obou.
- Byt si může pronajmout jeden z druhů sám. V případě jeho smrti může přejít nájem bytu na druha, pokud prokáže, že pečovalo společnou domácnost, žil se zemřelým nejméně tři roky před jeho smrtí a nemá vlastní byt.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment