Adopce, osvojení a pěstounská péče - informace

Zprostředkováním začíná vlastní proces zajišťování náhradní rodinné péče pro dítě, který zaručuje dětem i žadatelům potřebnou právní jistotu a odpovídající ochranu jejich oprávněných zájmů.

Proces zprostředkování má několik fází a podle § 20 zákona o SPO spočívá

• ve vyhledávání dětí vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče,
• ve vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny,
• v odborné přípravě fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny
• ve výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte, jemuž se osvojení nebo pěstounská péče zprostředkovává a v zajištění osobního seznámení se dítěte s touto osobou.

Zprostředkování osvojení a pěstounské péče spočívající ve výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte a v zajištění osobního seznámení s touto osobou nesmí provádět jiné orgány, právnické nebo fyzické osoby, než jsou orgány sociálně-právní ochrany uvedené v § 4 odst. 1 zákona o SPO. Nerespektováním tohoto ustanovení se fyzická nebo právnická osoba dopustí přestupku nebo správního deliktu.

Zprostředkování se provádí jen na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě nebo je přijmout do pěstounské péče. Žádost se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu žadatele.

Žádost o zprostředkování může podat fyzická osoba, která je občanem České republiky a má zároveň na jejím území trvalý pobyt. Cizinec může žádost uplatnit v případě, pokud má na území ČR povolen trvalý pobyt nebo je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území ČR hlášen k pobytu na území ČR po dobu nejméně 365 dnů.

Zákon o SPO také v § 20 odst. 3 vymezuje situace, kdy se zprostředkování neprovádí.

Při osvojení se zprostředkování neprovádí

• v případě, že rodiče dítěte dali souhlas k osvojení dítěte předem ve vztahu k určitým osvojitelům a nebo

• podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte nebo pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte.

Zprostředkování pěstounské péče se neprovádí v případě, kdy návrh na svěření dítěte do pěstounské péče podala fyzická osoba k dítěti příbuzná a nebo blízkádítěti nebo jeho rodině.

Ve výše uvedených případech, ve kterých se zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče neprovádí, má fyzická osoba má možnost podat návrh na osvojení dítěte nebo svěření dítěte do pěstounské péče přímo u soudu, aniž by uplatňovala žádost o zprostředkování u orgánů sociálně-právní ochrany dětí podle tohoto zákona.

Vnitrostátní zprostředkování v rámci České republiky zajišťují krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Osvojení dětí ve vztahu k cizině pak zprostředkovává Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně.

Jednou z podmínek pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je, že se žadatel o svěření dítěte do některé z forem náhradní rodinné péče účastní přípravy k přijetí dítěte do rodiny, kterou zajišťuje krajský úřad. Zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu, je součástí odborného posouzení pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče.

V této souvislosti je třeba připomenout, že úspěšnost osvojení nebo pěstounské péče je mimo jiné závislá též na správném výběru budoucího osvojitele nebo pěstouna. Zajištění podmínek pro výběr vhodného osvojitele nebo pěstouna spočívá zejména v tom, že je třeba vybírat pro dítě vhodného osvojitele nebo pěstouna z co nejširšího okruhu osob a zároveň plně respektovat poznatky a zjištění o konkrétních potřebách dítěte.

Zprostředkování náhradní rodinné péče probíhá ve dvou etapách:

Nejprve obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu žadatele shromáždí potřebné doklady pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a založí spisovou dokumentaci o žadateli (§ 21 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb.). Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci o žadateli, která obsahuje

1. žádost, v níž jsou obsaženy žadatelovy osobní údaje, jimiž jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu;
2. doklad o státním občanství nebo o povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky;
3. opis z evidence Rejstříku trestů vyžádaný obecním úřadem obce s rozšířenou působností;
4. zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem;
5. údaje o ekonomických a sociálních poměrech;
6. písemné vyjádření žadatele, zda

   1. souhlasí s tím, aby po uplynutí lhůty uvedené v § 23 odst. 3 byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny,
   2. žádá výlučně o osvojení dítěte z ciziny;
7. písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn

   1. zjišťovat další údaje potřebné pro zprostředkování, zejména o tom, zda způsobem života bude žadatel zajišťovat pro dítě vhodné výchovné prostředí,
   2. kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci;
8. písemný souhlas s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny;
9. stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče;
10. stanovisko zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče, vyžadované obecním úřadem obce s rozšířenou působností, podává-li žádost o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování pěstounské péče fyzická osoba, která vykonává pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče.

Po shromáždění všech potřebných dokladů postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností kopii spisové dokumentace o žadateli neprodleně krajskému úřadu.

Obdobně zakládá obecní úřad obce s rozšířenou působností spisovou dokumentaci o dětech, pro které je třeba zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči (§ 21 odst. 4 zákona o SPO). Spisová dokumentace o dítěti obsahuje

1. osobní údaje dítěte,
2. doklad o státním občanství, o povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo doklad o oprávnění trvale pobývat na území České republiky podle zvláštního právního předpisu anebo doklad o podání žádosti na zahájení řízení o udělení azylu,
3. údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců, popřípadě prarodičů,
4. doklad, že dítě splňuje podmínky pro osvojení podle zvláštního právního předpisu,
5. rozhodnutí příslušných orgánů o výchově dítěte, bylo-li vydáno,
6. zprávu o zdravotním stavu a vývoji dítěte.

Rovněž kopie spisové dokumentace o dítěti vhodném ke zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se neprodleně postupuje z obecního úřadu obce s rozšířenou působností na krajský úřad k dalším krokům. Krajský úřad vytváří evidenci dětí a evidenci žadatelů, posuzuje vhodnost žadatelů a rozhoduje o zařazení žadatele o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče (§ 22 zákona o SPO).

Krajský úřad zařazuje děti a žadatele do své evidence pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče na základě předchozího odborného posouzení.

Odborné posouzení pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče zahrnuje

1. posouzení dítěte a žadatele,
2. zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu (§ 11 odst. 2 zákona o SPO),
3. vyjádření dětí žadatele k přijetí osvojovaného dítěte nebo dítěte svěřovaného do pěstounské péče do rodiny, jsou-li takového vyjádření schopny s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost,
4. posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny,
5. zjištění bezúhonnosti žadatele, jeho manžela, druha, dítěte a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost; za bezúhonného se pro tyto účely nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který směřoval proti životu, zdraví, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte,
6. u žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu posouzení schopnosti pečovat o děti vyžadující speciální péči a schopnost spolupráce s rodiči těchto dětí.

U dětí se posuzuje

• úroveň tělesného a duševního vývoje dítěte, včetně jeho specifických potřeb a nároků,
• vhodnost náhradní rodinné péče a jejích forem;

U žadatelů se posuzuje

• charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě,
• předpoklad vychovávat dítě,
• motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského vztahu a prostředí v rodině, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče.

Odborné posuzování provádí

1. krajský úřad, jde-li o děti nebo žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem,
2. ministerstvo, jde-li o děti nebo žadatele, kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené ministerstvem.

Žadatelé o osvojení a pěstounskou péči mají podle § 53 odst. 4 zákona o SPO povinnost podrobit se při odborném posouzení vyšetření zdravotního stavu, sdělit údaje o svém zdravotním stavu a sdělit jméno, příjmení a adresu ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického zařízení, v němž se léčí.

Pokud se krajskému úřadu nepodaří zprostředkovat pro dítě osvojení nebo pěstounskou péči ve lhůtě 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí nebo po dobu 3 let pro žadatele zařazeného do evidence žadatelů, postoupí krajský úřad údaje z evidence dítěte nebo žadatele ministerstvu, které bude pokračovat ve zprostředkování na základě evidence dětí a evidence žadatelů vytvořené jednotlivými krajskými úřady ( § 22 odst. 7). V případě, že bude zprostředkovávat osvojení nebo pěstounskou péči již ministerstvo, může krajský úřad využívat pro zprostředkování evidenci žadatelů vedenou ministerstvem. Krajský úřad také může dávat ministerstvu podněty a upozorňovat ministerstvo na vhodného osvojitele nebo pěstouna pro dítě, kterému už nezprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, ale zprostředkovává ji ministerstvo.

Pokud se ani ministerstvu nepodaří zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči do 3 kalendářních měsíců od zařazení dítěte do evidence dětí nebo do 6 kalendářních měsíců od zařazení žadatele do evidence žadatelů vedené ministerstvem, postoupí ministerstvo kopie údajů z těchto evidencí Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně ke zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině. Stále však platí, že údaje o žadateli zašle ministerstvo Úřadu jen pokud žadatel vyjádřil souhlas s osvojením dítěte z ciziny ( § 23 odst. 3 ). I po postoupení údajů Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí se ministerstvo nadále snaží zprostředkovat dítěti osvojení nebo pěstounskou péči v České republice, neboť zajištění náhradní rodinné péče v zemi původu dítěte má v souladu s Úmluvou o právech dítěte zásadní přednost před osvojením dítěte do ciziny.

Poradní sbory pro zprostředkování náhradní rodinné péče

Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče zřizuje hejtman kraje jako zvláštní orgán kraje poradní sbor, jehož úkolem je doporučit pro určité dítě vedené v evidenci krajského úřadu podle § 22 odst. 2 zákona o SPO vhodné žadatele.

Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní ochrany, zejména z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupci školských, zdravotnických nebo sociálních zařízení pro výkon ústavní výchovy a zaměstnanci krajského úřadu a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností zařazení na úseku sociálně právní ochrany.

Poradní sbor se schází neprodleně poté, co krajský úřad zjistí vhodného žadatele pro určité dítě.

Poradní sbor zřizuje i ministr práce a sociálních věcí, ke stejnému účelu a za podmínek jako poradní sbor na úrovni kraje, tedy pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.

Výběr osvojitele nebo pěstouna pro dítě

Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů vedené ministerstvem. Krajský úřad při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče přihlíží k doporučení poradního sboru pro zprostředkování náhradní rodinné péče.

Jestliže je krajským úřadem po projednání v poradním sboru vybrán z evidence žadatelů žadatel, který je vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, krajský úřad oznámí neprodleně tuto skutečnost písemnou formou vybranému žadateli.

Na základě písemného oznámení krajského úřadu podle odstavce má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo do péče budoucích pěstounů, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení krajského úřadu o tom, že byl pro konkrétní dítě vybrán jako vhodný osvojitel nebo pěstoun.

Obdobně jako krajský úřad postupuje při výběru vhodného osvojitele nebo pěstouna pro dítě ministerstvo v případech, ve kterých ministerstvo vyhledává pro děti vedené v evidenci ministerstva vhodné žadatele z evidence žadatelů vedené ministerstvem.

Vyjádření orgánu SPO pro soud

V souvislosti se zprostředkováním osvojení a pěstounské péče je třeba se zmínit ještě o obsahu § 18 zákona o SPO. O osvojení dítěte nebo o jeho svěření do pěstounské péče rozhoduje soud. Podle § 45b a § 70 zákona o rodině je soud při rozhodování o svěření dítěte do pěstounské péče nebo o osvojení dítěte povinen vyžádat si stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Vyjádření soudu podává krajský úřad nebo ministerstvo, a to v závislosti na tom, který z těchto orgánů osvojení nebo pěstounskou péči zprostředkoval. Ve všech ostatních případech, ve kterých se zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče neprovádí, pak vyjádření pro soud podává obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Jak postupovat v případě nezařazení žadatelů o náhradní rodinnou péči do evidence osob vhodných stát se pěstounem či osvojitelem při podání odvolání:

Výše již bylo zmíněno, že jednou ze součástí celého procesu zprostředkování náhradní rodinné péče je zařazení žadatelů do evidence osob vhodných stát se osvojitelem či pěstounem dítěte. Těmi základními kritérií posouzení vhodných žadatelů je kladné sociální šetření, jejich zdravotní a psychologické vyšetření, včetně závěru z odborné přípravy fyzických osob pro přijetí dítěte do náhradní rodinné péče. Pokud tedy žadatelé splňují zákonem stanovené podmínky, vydá příslušný krajský úřad žadatelům správní rozhodnutí o jejich zařazení do evidence.

Může se však stát, že některá z uvedených podmínek nebude splněna, např. vzhledem ke zdravotnímu stavu žadatelů, který je posuzován krajskou posudkovou lékařkou, nebude jejich žádost o náhradní rodinnou péči doporučena a žadatelé nebudou zařazeni do evidence. V tomto případě pak krajský úřad vydá správní rozhodnutí s nedoporučujícím závěrem k jejich zařazení do evidence.

Žadatelé o náhradní rodinnou péči mají možnost se proti zamítavému rozhodnutí odvolat, tzn. vyjádřit se k tomu, s čím nesouhlasí, popřípadě doložit nové skutečnosti. Zde je na místě zdůraznit, že odvolání podávají žadatelé u toho správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, tj. příslušný krajský úřad, a to do lhůty uvedené v poučení rozhodnutí.

Odvolacím správním orgánem ve věcech náhradní rodinné péče je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, kterému je odvolání, včetně kompletní spisové dokumentace žadatelů s vyjádřením krajského úřadu k dané věci, postoupeno k řešení.

MPSV posoudí odvolání a pokud se bude jednat o nevyhovující zdravotní stav žadatele, bude požádána o znovuposouzení zdravotního stavu a vypracování nového stanoviska posudková lékařka MPSV. Stejně tak bude postupováno v případě negativního psychologického vyšetření, kdy kontrolní psychologické vyšetření provede psycholog ministerstva. Jestliže se bude jednat o jiné důvody, žadatelé budou pozváni na pracoviště MPSV nebo mohou být navštíveni v místě jejich bydliště a situace bude s nimi konzultována a následně vyhodnocena.

Podle závěru konkrétního stanoviska vydá MPSV následně buď kladné či zamítavé rozhodnutí v projednávané věci. V souladu se správním řádem, v jehož režimu zařazování žadatelů do evidence probíhá, se dále proti tomuto rozhodnutí nelze odvolat.