S tímto typem dotazů se právníci zabývající se medicínským právem setkávají poměrně často. Především je potřeba upozornit, že nelze zaměňovat institut osobní údaj s institutem povinné mlčenlivosti. Povinná mlčenlivost vyplývá z příslušné právní úpravy, v případě zdravotnických pracovníků je povinná mlčenlivost vymezena § 51 zák. č. 372/2011
Sb. , o zdravotních službách. Každý zdravotnický pracovník, který poskytuje zdravotní služby, je povinnou mlčenlivostí vázán. Totéž platí pro kolegu, který souhlasí se zástupem v ordinaci svého kolegy. V těchto případech se tedy nejedná o žádné svévolné nakládání s osobními údaji pacientů, ale o poskytování zdravotních služeb, které předpokládá řádnou
identifikaci pacienta jako nezbytnou součást poskytování zdravotních služeb. Jinými slovy lékař při poskytování zdravotních služeb zpracovává osobní údaje pacienta na základě plnění tzv. právní povinnosti dle nařízení o ochraně osobních údajů, což jsou povinnosti, které lékaři vyplývají z platné právní úpravy, např. vyhl. o zdravotnické dokumentaci, zákona o veřejném zdravotním pojištění a řady dalších předpisů.
Rovněž nakládání se zvláštními osobními údaji, kterými jsou mimo jiné informace o zdravotním stavu pacienta, lékař zpracovává v souladu s výše uvedeným, tj. plní právní povinnost, a nepotřebuje souhlas pacienta.
Pokud tedy lékař poskytuje zdravotní služby v zástupu jiného lékaře, postupuje dle platné právní úpravy a vztahuje se na něj povinná mlčenlivost, přičemž osobní údaje zpracovává v rámci poskytování zdravotních služeb ve stejném rozsahu jako kolega, jehož zastupuje, a není nutné žádné poučení ani o povinné mlčenlivosti, ani o způsobu nakládání s osobními údaji.
Nakládání s osobními údaji upravuje nařízení o ochraně osobních údajů a rovněž zákon o ochraně osobních údajů. Pro lékaře
se přijetím nařízení o ochraně osobních údajů na způsobu poskytování zdravotních služeb v zásadě nic nemění. Přibylo povinné poučení o nakládání s osobními údaji u zaměstnanců či dodavatelů, kteří přicházejí s těmito informacemi
do styku a kteří jsou ve své podstatě smluvně vázáni povinnou mlčenlivostí (např. IT firma, účetní apod.). Rovněž se v tomto směru rozšířila práva pacientů, kteří mají nárok na informaci o rozsahu evidovaných osobních údajů, vznést případně námitku či podat podnět ÚOOÚ. Pro úplnost je však potřeba uvést, že pacient nemá právo na výmaz osobních údajů, jež jsou vedeny v rámci poskytování zdravotních služeb.
Mgr. Daniel Valášek - právník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Povinná mlčenlivost zastupujícího lékaře v ordinaci, ambulanci - musí hlavní lékař poučit zastupujícího doktora?
Komentáře vytvořeny pomocí CComment