Mám ke svému domu přichycenu stavbu sousedky. Situace vznikla vypořádáním podílového spoluvlastnictví. Budova byla rozdělena na můj RD a budovu bez ČP, vedenou jako skladovací prostor. Obě budovy mají samostatná parcelní čísla. Skladovací prostor se opírá o můj RD, což vyplývá ze stavební dokumentace, ale břemeno opory cizí stavby však nemá.
Může sousedka tuto stavbu zvýšit tak, jak je vysoký můj dům? Došlo by totiž k úplnému zastínění mého okna do ložnice. Při zvýšení by tam v žádnou denní dobu nešlo slunce. Mohl by to stavební úřad povolit? Mám pod skladovacím prostorem břemeno inženýrské sítě, myslím, že toto břemeno mě jaksi chrání, aby bylo se stavbou manipulováno. Nebo se mýlím, a zvýšení stavby břemeno neomezuje? Je tedy možno zcela zabránit slunečnímu svitu do oken souseda? A může být stavba přeměněna na rodinný dům, kdyby si uvnitř postavila nosnou příčku a tvrdila, že stavba se již neopírá o můj dům? Velice Vám děkuji za Vaše rady.
Odpověď:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Může sousedka tuto stavbu zvýšit tak, jak je vysoký můj dům?
Ze znění dotazu usuzuji, že k případnému zvýšení své stavby (skladovacího prostoru) by sousedka musela nejdříve získat příslušné veřejnoprávní přivolení stavebního úřadu. Odpověď na tento Váš dotaz tedy zní – ano, ke zvýšení sousedčiny stavby dojít může, ovšem pouze za předpokladu, že s tím vysloví souhlas stavební úřad (který se bude samozřejmě zabývat i problematikou případného zastínění jednoho z Vašich oken).
2/ Mohl by to stavební úřad povolit?
Povolení zvýšení sousedčiny stavby není vyloučeno, ovšem pouze tehdy, budou-li splněny všechny zákonné podmínky (zejména obdrží-li sousedka kladná závazná stanoviska všech dotčených orgánů). Stavební úřad by se v této souvislosti musel zabývat i otázkou zastínění jednoho z Vašich oken (což byste, jak předpokládám, namítala) – pakliže by stavební úřad dospěl k závěru, že toto zastínění je příliš velké, mohla by se tato skutečnost stát důvodem pro neschválení sousedčina stavebního záměru.
3/ Nebo se mýlím, a zvýšení stavby břemeno neomezuje?
Co se týče služebnosti inženýrské sítě, je podstatný § 1267/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě …“
Je tedy podstatné, zda mohou být zvýšením stavby ohroženy Vaše inženýrské sítě. Pakliže Vaše inženýrské sítě v současnosti částečně vedou pod sousedčinou stavbou, přičemž by došlo pouze k jejímu zvýšení (nikoli změně jejího půdorysu), nemusí dle mého názoru k ohrožení inženýrských sítí dojít (jelikož sousedčina stavební činnost se bude odehrávat na vrchní části její stavby a nedojde k výkopovým pracem či budování nových základů). V tomto ohledu je však podstatné, co by na Vaší otázku odpověděl odborník – tedy někdo, kdo se instalací inženýrských sítí profesně zabývá.
4/ Je tedy možno zcela zabránit slunečnímu svitu do oken souseda?
Otázkou zastínění/snížení proslunění se stavební úřad musí při rozhodování o stavebním záměru zabývat. V obecné rovině lze odkázat na § 25/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že:
„Vzájemné odstupy staveb musí splňovat … požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí …“
Zastíněním a prosluněním místností se pak podrobněji zabývá vyhláška o technických požadavcích na stavby, v jejímž rámci lze odkázat na tato ustanovení:
- § 12/4 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, dle něhož platí, že:
„Zastínění stávajících pobytových místností novými stavbami nebo jejich novými částmi se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti roviny zasklení oken. Zastínění stávajících vnitřních prostorů se považuje za vyhovující, jsou-li dodrženy normové hodnoty. Zastínění nově navrhovaných pobytových místností se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti na srovnávací rovině uvnitř těchto místností v souladu s normovými hodnotami. Zastínění stávajících i nových bytů se kromě výše uvedeného posuzuje podle oslunění v souladu s normovými hodnotami. “
- § 13 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, dle něhož platí, že:
„Prosluněny musí být všechny byty a ty pobytové místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Přitom musí být zajištěna zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových místnostech určených pro zrakově náročné činnosti.
Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z normových hodnot.
U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu. “
5/ A může být stavba přeměněna na rodinný dům, kdyby si uvnitř postavila nosnou příčku a tvrdila, že stavba se již neopírá o můj dům?
Přeměna skladovacího prostoru na rodinný dům je možná, výstavba nosné příčky však zajisté nebude jedinou podmínkou (resp. je otázkou, zda by vybudování takové nosné příčky stavební úřad vyžadoval). Pakliže by se sousedce podařilo splnit všechny požadavky platné právní úpravy, resp. stavebního úřadu, mohlo by jistě ke změně užívání sousední stavby dojít.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
Komentáře vytvořeny pomocí CComment