Neschválení refinancování hypotéky z důvodu černých staveb na pozemku spláceného hypotékou - jak postupovat dál? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník); Kategorie: Stavební zákon a stavby; Zveřejněno: 4. listopad 2018; Zobrazení: 1616

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

V roce 2014 jsme koupili starší rodinný dům, RD. Na pozemku stojí další drobné stavby. Při refinancování hypotečního úvěru HÚ jsme však narazili – banka je považuje za černé stavby. Jedná se o 2 kůlny. Dřevěná kůlna:

- rozměr 320 x 500 cm
- výška 300 cm
- od hranice 100 cm
- trámová konstrukce, kovové patky, stěny prkenné, podlaha beton + zatravňovací tvárnice, valbová střecha, asfaltový šindel
- postaveno cca 2004

Zděná kůlna:
- 300 x 515 cm
- výška 380 cm
- od hranice 50 cm
- podlaha beton, sedlová střecha, pozink plech
- postaveno cca 2000

Obě stavby splňují § 103 odst. 1) e 1 stavebního zákona. Využívány k uskladnění zahradního nábytku a nářadí. Na stěnách k hranici nejsou žádné stavební otvory, je zamezeno spádu dešťové vody a sněhu na sousední pozemky. Majitelé sousedních pozemků s umístěním staveb souhlasí. Malé stavby vznikly pravděpodobně bez ohlášení (na stavebním úřadu nedohledáno). Lze stavby považovat za legální, bylo možné je v době vzniku dle tehdejších zákonů a vyhlášek takto zbudovat, nebo majitelé něco zanedbali? Pokud stavby za legální považovat nelze, jakým způsobem lze tuto situaci vyřešit? Díky

Odpověď:

Obě kůlny byly vybudovány za účinnosti starého stavebního zákona (účinného do 31. 12. 2006). Dle Vámi uvedených rozměrů se jednalo o drobné stavby, neboť dle § 139b/7 písm. a) starého stavebního zákona byly drobnými stavbami stavby, které plnily doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to (mimo jiné) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m.
Dle § 32/2 písm. b) ve spojení s § 55/2 písm. a) starého stavebního zákona nevyžadovaly drobné stavby územní rozhodnutí, bylo však zapotřebí učinit ohlášení stavebnímu úřadu (resp. získat souhlas stavebního úřadu s tímto ohlášením).
Pakliže stavebník vybudoval obě kůlny bez ohlášení stavebnímu úřadu, dopustil se s největší pravděpodobností přestupku dle § 105/1 písm. a) starého stavebního zákona a mohla mu být uložena pokuta do 10.000,- Kč.
Pokud byly obě kůlny vystavěny bez ohlášení stavebnímu úřadu, jedná se skutečně o tzv. černé stavby. Vyžaduje-li banka jejich legalizaci, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad a konzultovat s ním další postup.
Dle § 129 (nyní účinného) stavebního zákona je možné, aby vlastník tzv. černé stavby požádal stavební úřad o dodatečné povolení stavby. V takovém případě je zapotřebí, aby žadatel předložil stavebnímu úřadu v zásadě stejné podklady, které by musel opatřovat při žádosti o souhlas s vybudováním zcela nové stavby.
Pokud obě kůlny splňují podmínky dle § 103/1 písm. e) bodu 1. stavebního zákona (jak v dotazu uvádíte), mělo by pro jejich dodatečné povolení postačovat předložení podkladů pro vydání územního souhlasu (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) stavebního zákona). V takovém případě by mělo být dodatečné povolení stavby administrativně poměrně jednoduché.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata: