1/ Možnost zabránit vydání územního rozhodnutí:
Jako účastník územního řízení jste oprávněn vznášet (v průběhu územního řízení) své námitky. Po případném vydání kladného územního rozhodnutí budete dále oprávněn se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Po (pro Vás nepříznivém) vyřízení odvolání budete následně oprávněn bránit se i soudní cestou (tzn. podáním žaloby proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. soudního řádu správního).
Lze Vám samozřejmě doporučit využít co největší počet argumentů ve Váš prospěch. Zmínění pouhé (objektivně nepodložené) obavy ze ztráty vody v ostatních studních v této souvislosti pro vydání zamítavého rozhodnutí nepostačuje.
Pro získání relevantních argumentů proti povolení výstavby další studně Vám doporučuji kontaktovat odborníka, např. Českou asociaci hydrogeologů:
http://www.cah-uga.cz/Dále se můžete obrátit na soudního znalce v tomto oboru. Seznam soudních znalců naleznete na webu Ministerstva spravedlnosti:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
S odkazem na nejistý vývoj výše vodní hladiny v důsledku vybudování nové studny se můžete domáhat toho, aby bylo Vašemu sousedovi povoleno nakládání s podzemními vodami pouze na omezenou dobu, přičemž v případném budoucím řízení by bylo možné zohlednit (již prokázané) ovlivnění vody v ostatních studních. V tomto ohledu však bude velmi záležet na ochotě vodoprávního úřadu, přičemž tento požadavek je nutné vznést v rámci řízení o povolení nakládání s podzemními vodami.
2/ Ověření dodržení povolených parametrů studně:
Vy sám, jako soused vlastníka studny, nejste samozřejmě oprávněn se domáhat ověření dodržení povolených parametrů této studny. V tomto ohledu bude nutné kontaktovat místně příslušný vodoprávní úřad a iniciovat provedení kontroly (místního šetření) z jeho strany.
3/ Provedení vrtu před zahájením územního řízení:
Dle § 8/3 písm. a) vodního zákona (zák. č. 254/2001 Sb. , v platném znění) není povolení k nakládání s vodami zapotřebí mimo jiné k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s.
Hydrogeologický průzkum je jedním z druhů geologických prací, konkrétně geologického průzkumu, jak vyplývá z § 2/3 zákona o geologických pracích (zák. č. 62/1988 Sb. , v platném znění).
Dle § 55/3 vodního zákona se za vodní díla podle tohoto zákona nepovažují mimo jiné průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, jakož i další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací.
Jelikož tedy není průzkumný hydrogeologický vrt považován za vodní dílo, není k jeho vybudování zapotřebí ani přivolení vodoprávního úřadu (ve smyslu § 15 vodního zákona).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment