Stavby, stavební řízení a právo

Rád bych postavil v rohu oplocení mé zahrady na vlastním pozemku zděnou kapličku (drobný sakrální objekt) rozměrů - šířka 1,2 m, hloubka 1 m, výška 2,2 m, hranolového tvaru s trojúhelným štítem, nikou, se stříškou z pálených tašek. Kaplička by byla vzdálena od obecní účelové komunikace (polní cesty) cca 3 m.

Chtěla bych se zeptat na stavbu opravny motorových vozidel a automobilů na sousedově zahradě. Zásadně s tím nesouhlasíme, protože budova zastíní celou naši zahradu. Na územním plánu města se nacházíme v BVO-S. Bydlení venkovského charakteru s ochranným režimem. Rozměry budovy budou 15,32m x 18,32m se zastřešením sériovou střechou se sklonem 25%.

Koupili jsme dům, ke kterému se dostaneme přes betonovou lávku. Rozhodli jsme se, že prodáme část pozemku. Zašli jsme tedy na stavební úřad, že chceme dělit pozemek a prodat ho a jestli tam budou moct stavět. Tam nám bylo řečeno, že ten mostek, který my používáme na vjezd na pozemek není nikde vedený a nikdo tedy neví čí je a tím pádem tam nepovolí stavět.

Mám u rodinného domu drátěný plot vysoký 1,5 m. Při koupi pozemku a stavbě domu jsme byli starostou obce ubezpečeni, že na vedlejším pozemku, který patří obci, bude jen bezúdržbová kvetoucí louka. Dva roky po dostavbě domu zde nechal starosta zřídit parkovištní odpočívadlo (parkoviště sousedí z druhé strany s obecním pozemkem) s dětským hřištěm, které je těsně u našeho plotu.

V minulém dotazu jste mi odpovídali na zvýšení plotu na cca 2,5 m s tím, že u plotu do 2 m výše není třeba žádné povolení ani oznámení, pokud se jedná o úpravu plotu stávajícího. Mám ještě další dotaz: Pokud mám drátěný plot vysoký 1,5m a postavím těsně před něj (směrem do mého pozemku) další, dřevěný plot, je to bráno jako nový plot se všemi povinnostmi?

Po několika letech se nám podařilo koupit téměř ideální pozemek pro stavbu pasivního domu. Obdelník - šířka 20m, délka 100m, orientace k jihu, naprostá rovina. Při severním okraji vede betonová účelová komunikace šířky 3 m k ČOV s vodovodem, kanalizací a elektřinou. Na jižní straně polní cesta, která se po 210 m napojuje na sousední ulici.

Měl bych dotaz ohledně sousedovi nezkolaudované stavby s přesahem střechy na pozemek, který spoluvlastním. Rodičů soused postavil "kůlnu", kde plot tvoří stěna této stavby, ale přesah střechy zasahuje na pozemek rodičů. 2018 jsem se stal po smrti otce spolumajitelem domu s pozemkem a tuto záležitost jsem začal řešit na místně příslušném Stavebním úřadě.

Zajímalo by mne, zda je možné obývat stavbu, která je v katastru nemovitostí vedena jako "jiná stavba", nebo je takovéto užívání stavby proti stavebnímu zákonu a hrozí postih? Mám na mysli trvale bydlení. Stavba je zanesena v katastru nemovitostí jako jiná stavba a původně sloužila jako garáž.

Chci jako fyzická osoba stavět malý, třípodlažní bytový dům s 10 byty bez výtahu. Chci se vás prosím zeptat, v jakém rozsahu, resp. co musím v projektu zohlednit v rámci vyhlášky č. 398/2009 Sb."Bezbariérového užívání stavby". Tedy chci se zeptat, zda se na mě tato vyhláška vůbec vztahuje, když stavím tento dům na svém pozemku a jako soukromá osoba, přičemž do pater v domě se stejně nikdo například na vozíku nedostane.

2017-2019 se neúspěšně snažím postavit chovatelské zařízení - voliéru na svém rozsáhlejším pozemku, přestože příslušný stavební úřad, tj. SÚ chovatelské zařízení povolil, dva příbuzní sousedé se odvolali kvůli hluku. Šlo to na odvolání a katastrální úřad olomouckého kraje rozhodnutí SU zrušil (příloha č. 1).