Sociální zabezpečení v ČR je souborem institucí a opatření, pomocí kterých se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů jako je nemoc, úraz, invalidita, nezaměstnanost, těhotenství, narození dítěte, mateřství, stáří, smrt rodinného příslušníka. Sociální zabezpečení stojí na třech na sebe navazujících relativně samostatných pilířích - 1. POJIŠTĚNÍ , 2. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA a 3. SOCIÁLNÍ POMOC, které se od sebe liší tím, jakou sociální situaci řeší, jak jsou financovány a v jaké formě je dávka, příspěvek nebo pomoc poskytována.
POJIŠTĚNÍ řeší takové situace, na které je možné se dopředu připravit, a to odkladem části finanančních prostředků na řešení budoucí sociální situace. Zahrnuje povinné zdravotní pojištění (zdravotní / lékařská péče), nemocenské pojištění (dávky v pracovní neschopnosti, při ošetření člena rodiny, v těhotenství a mateřství), důchodové pojištění (náhrada příjmu v invaliditě, ve stáří a při úmrtí živitele) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti, rekvalifikace) .
STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA přispívá především rodinám s nezaopatřenými dětmi v případě uznané sociální situace, na jejíž řešení rodina vlastními silami a vlastními prostředky nestačí (narození dítěte, jeho výchova a výživa, bydlení).
SOCIÁLNÍ POMOC je zaměřena na obtížné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze, kdy občan není, resp. nebude schopen je řešit sám nebo s pomocí vlastní rodiny (garance základních životních podmínek dávkami, sociálních služby a dávky pro zdravotně postižené).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment