Výpočet renty a vliv minimální mzdy

Renta jako náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem dosahovaným před pracovním úrazem a výdělkem dosahovaným po pracovním úraze s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Dle platné právní úpravy přísluší renta i bývalému zaměstnanci, který je veden v evidenci úřadu práce. V tomto případě se však uplatní speciální zákonné pravidlo o tzv. fiktivním přijmu. Zákoník práce pro tyto případy - pro účely stanovení výše vyplácené renty – jednoznačně stanoví, že i osoba v evidenci úřadu práce má příjem jako by řádně pracovala – fiktivním příjmem je ze zákona výdělek ve výši minimální mzdy.
A zde nastává problém v rozdílných výkladech tohoto ustanovení jednotlivými pojišťovnami. Zatímco některé pojišťovny vycházejí při stanovení výše renty z původní výše minimální mzdy, která byla platná v době, kdy se zaměstnanec stal uchazečem o zaměstnání, jiné pojišťovny zohledňují navyšování minimální mzdy, čímž paradoxně dochází ke snižování výše vyplácené renty. Skutečnost, že existují dva různé výklady tohoto ustanovení, připouští i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které by mělo příslušné ustanovení zákoníku práce upravit tak, aby z něj bylo jasné, jaká výše minimální mzdy má být při výpočtu výše renty použita. Je tedy pravděpodobné, že pojišťovna, u které je Váš manžel pojištěný, zastává názor, že by při výpočtu výše renty mělo být zohledňováno navyšování minimální mzdy. Je ale možné, že vzhledem k tomu, že Váš manžel evidenci na úřadě práce přerušil tím, že byl z evidence vyřazen, a znovu se stal uchazečem zaměstnání až tehdy, kdy došlo k opětovnému navýšení minimální mzdy, by vůči němu postupovaly stejně i jiné pojišťovny, které jsou v otázce zohledňování minimální mzdy benevolentnější.