Majitel pozemku, kde vede vodovod zakazuje připojení jiných zájemců o odběr vody - jak se bránit? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník); Kategorie: Nezařazené dotazy z občanského práva; Zveřejněno: 26. září 2022; Zobrazení: 1152

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Vzniklá situace a zjištěné možnosti: Máme povolení od ČeVak k napojení jak na vodovod, tak na kanalizaci (vše je kapacitně dostatečné, ČeVak nemá s ničím problém). Já majitel pozemku XXX a pozemku XXX. Problém nastal s napojením na vodovodní řád, vodovodní řád totiž v nezastavěné části vede po soukromých pozemcích, v dolní části, kde je zástavba, je veden v silnici, pak odbočuje na soukromé pozemky (kdysi dávno to položili a aby nemuseli kopat do silnice, vzali to po poli, město nemá s žádným z majitelů smluvně ošetřeno to, že mají hlavní městský vodovod na svých pozemcích), po cca 280 metrech je zase vodovod veden pod silnicí v horní části.

Majitel protějšího pozemku XXX - Novák a Nováková, kde bychom se chtěli ideálně připojit, nechtějí o připojení nic slyšet, stejně tak jako jejich sousedé XXX546/138 - Novotný a Novotná, tak sousedé směrem dolů. Mají problém se stavebním řízením na městě a nechtějí připustit, aby někdo jiný mohl stavět, pokud jim to nevyjde, celá tato protější strana je kompaktní, jsou to všichni kamarádi se stejným problémem skrz stavební řízení jako alternativu jsme zvažovali vrt na našem pozemku: ČeVak ale nedovolil, protože infrastruktura dovoluje napojení na vodovodní řád a tak není zapotřebí zřizovat vrt, to, že nás majitel pozemku, kde mají vodovod nechce připojit neřeší a nezajímá je to. Další alternativu zvažujeme projekt na paralelní vodovodní řád a napojení u pozemku 546/33, kde vodovodní řád vstupuje zase pod silnici, vzdálenost od našeho pozemku cca 130 metrů. Další alternativu zvažujeme projekt na paralelní vodovodní řád a napojení v dolní části, kde vodovodní řád vstupuje zase pod silnici, vzdálenost od našeho pozemku cca 80 metrů, terén od místa napojení je ale do kopce k našemu pozemku. Majitelům Novák a Nováková byla nabízena finanční kompenzace (v současné době mají na pozemku pouze načerno vybudovanou základní desku) s tím, že výkop, napojení a vrácení do původního stavu samozřejmě zaplatíme my. Toto je poslední záležitost, kterou musíme vyřešit před podáním žádosti o vydání stavebního povolení, veškeré jiné dokumentace máme vyřízené a v pořádku. Co tedy dál? Je možné nějaké soudní řešení? Případně lze majitele protějšího pozemku "obejít" a vynechat jejich podpisy? Děkuji moc za odpověď. S pozdravem Darek.

Odpověď:

Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:
1/ Jak postupovat dál:
Nutno přiznat, že Vaše situace je – ve vztahu k vlastníkům protějších pozemků – prakticky neřešitelná. Vzhledem k tomu, že tyto pozemky jsou v soukromém vlastnictví, závisí vše na rozhodnutí (na dobré vůli) vlastníků těchto pozemků. Vlastník je totiž tím, kdo o využití svého majetku výlučně rozhoduje, jak to vyplývá z § 1012 občanského zákoníku:
„Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit …“
V soukromoprávní rovině proto v podstatě neexistuje žádná cesta (a to ani soudní), jak vlastníky protějších pozemků donutit k vyslovení souhlasu s vedením Vašich vodovodních a kanalizačních přípojek, resp. k jejich napojení na vodovodní a kanalizační řad.
V úvahu – teoreticky (a to velmi teoreticky) – přichází vyvlastnění protějších pozemků, a to v podobě nuceného zřízení služebnosti (věcného břemene). Služebnost (v tomto případě služebnost inženýrské sítě dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku) by byla zřízena i proti vůli vlastníků protějšího pozemku. Právní základ vyvlastnění je v tomto případě tvořen § 170/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
„Právo k pozemku … lze … omezit též k vytvoření podmínek pro … řádné užívání stavby …“
Praktickou aplikovatelností tohoto ustanovení na Váš případ si však nejsem ani zdaleka jist. V této věci se můžete s dotazem obrátit na místně příslušný stavební úřad a tuto možnost zde konzultovat – do tohoto řešení bych však přílišné naděje nevkládal.
Ideálním řešením Vaší situace jsou poslední dvě Vámi uváděné alternativy – tedy vybudování paralelního vodovodního řadu a jeho napojení na městský vodovodní řad v místě, kde je to již právně možné.
2/ Vynechání podpisu vlastníků protějšího pozemku:
Tuto variantu Vám nedoporučuji. I pokud by Vám bylo napojení vodovodní a kanalizační přípojky povoleno na základě chybějících podpisů vlastníků protějšího pozemku, dočkali byste se dost možná v budoucnu žaloby na odstranění těchto přípojek, a to jako neoprávněných staveb. Nutno dodat, že taková žaloba vlastníků protějšího pozemku by byla zcela důvodná a soud by jí pravděpodobně vyhověl.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.