Natáčení dětí bez souhlasu rodičů cizí osobou na mobil, kameru, fotoaparát - jde o trestný čin či přestupek?

Fotografování či pořizování audiovizuálních záznamů dětí (i proti vůli jejich rodičů) opravdu samo o sobě trestné není. O trestný čin by se mohlo jednat, pokud by byly pořízené fotografie či audiovizuální záznamy následně použity např. k výrobě dětské pornografie (§ 192 trestního zákoníku), tyto skutečnosti však z Vašeho dotazu nevyplývají.
Shora uvedené však samozřejmě neznamená, že by fotografování či pořizování audiovizuálních záznamů dětí proti vůli (resp. bez souhlasu) jejich rodičů bylo po právní stránce zcela v pořádku.
V obecné rovině dle § 81/2 občanského zákoníku platí, že ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.
Toto pravidlo je v případě zachycování podoby člověka (např. jeho fotografováním či pořizováním audiovizuálních záznamů) dále konkretizováno v § 84, § 85/1 a § 86 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením (v případě dětí je zpravidla zapotřebí svolení některého z rodičů) ;
- rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením;
- nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod; zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.

Z těchto pravidel pak existují některé výjimky, a to v případě tzv. zákonných licencí, tzn. že podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství. Ani takový důvod však nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka (§ 89 a § 90 občanského zákoníku). Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, že by se o tento případ vůbec jednalo (tzn. že by byly fotografie či audiovizuální záznamy dětí pořizovány za uměleckým, vědeckým či jiným shora jmenovaným účelem).

Člověk, jehož osobnost byla dotčena (resp. za dítě jeho rodič), má dle § 82/1 občanského zákoníku právo domáhat se toho, aby:

1/ bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo
2/ byl odstraněn jeho následek.

Není rovněž vyloučeno, aby se člověk, jehož osobnostní práva (např. právo na soukromí) byla dotčena, domáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, nejčastěji v podobě omluvy či peněžní satisfakce (§ 2956 a násl. občanského zákoníku).
Pořizování fotografií či audiovizuálních záznamů dětí bez souhlasu jejich rodičů proto může být řešeno podáním žaloby k soudu (není-li mimosoudní řešení možné). Před podáním žaloby se lze také na soud obrátit s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), kterým může soud dočasně poměry žalobce a žalovaného upravit. Konkrétně dle § 76/1 písm. e) Občanského soudního řádu je možné, aby soud účastníkovi (zde budoucímu žalovanému) uložil povinnost, aby se něčeho zdržel (tzn. aby se zdržel pořizování fotografií či audiovizuálních záznamů dětí).
Pro podání žaloby (resp. i návrhu na vydání předběžného opatření) Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Jednodušší variantu řešení Vámi popsané situace pak představuje svépomoc. Dle § 14 občanského zákoníku si může každý přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. V tomto ohledu je klíčovou přiměřenost svépomocného zásahu, tzn. že jako přiměřená se zajisté nebude jevit taková obrana před nedovoleným pořizováním fotografií či audiovizuálních záznamů dětí, při které by např. byla způsobena škoda na zdraví či majetku.
Závěrem své odpovědi dodávám, že za splnění určitých okolností (nikoli tedy vždy) může fotografie představovat citlivý údaj ve smyslu § 4 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů. Dochází-li pak ke zpracování citlivých údajů bez příslušného povolení, mohl by se tím pořizovatel fotografií či audiovizuálních záznamů dopustit některého z přestupků dle zákona o ochraně osobních údajů. V této souvislosti se proto můžete obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů s podnětem k prověření Vámi popsaného postupu: www.uoou.cz