Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení

Ve svém dotazu bohužel neuvádíte, zda je (bylo) výživné upraveno soudním rozhodnutím - například v době, kdy studentka byla ještě nezletilá. Pokud ano, dosažením zletilosti vyživovací povinnost nezaniká. Vyživovací povinnost rodičů totiž trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Pokud výživné bylo stanoveno soudním rozhodnutím a otec je přesto nehradí, je možné dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z platu (je-li otec zaměstnaný) nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku (má-li nějaký). V případě, že otec neplní svou vyživovací povinnost po dobu delší než čtyři měsíce, dopouští se podle § 196 trestního zákoníku trestného činu zanedbání povinné výživy a v tomto případě je možné podat na něj trestní oznámení.
Jestliže výživné dosud nebylo upravenou soudně, je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště otce návrh (žalobu) na určení výše výživného. Jednotný formulář neexistuje, nicméně obecné vzory takového návrhu lze najít na internetu nebo se sepsáním návrhu může pomoci advokát. Návrh (žaloba) na určení výživného musí obsahovat přesné označení účastníků řízení (jménem a příjmením, datem narození a adresou), označení věci, které se návrh týká, uvedení důvodů pro soudní určení vyživovací povinnosti. Dále je důležité popsat finanční a majetkové poměry žalobce a žalovaného, navrhnout důkazy, které mají být v rámci soudního řízení provedeny (nejčastěji se jedná o výslech účastníků) a uvést tzv. žalobní petit – tzn. výrok, který má soud vydat. Návrh musí být podepsán a datován, za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek. I v případě zletilých dětí je tímto způsobem možné požadovat výživné až tři roky zpětně.