Odstupné a výpověď pro nadbytečnost (z organizačních důvodů) u osoby po pracovním úrazu s trvalými následky

Základní údaje: Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo); Kategorie: Platy, mzdy, odstupné, renta; Zveřejněno: 31. říjen 2019; Zobrazení: 2488

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Chtěl bych se informovat o nároku na odstupné při výpovědi z nadbytečnosti. U mého předchozího zaměstnavatele jsem měl pracovní úraz (bez prokázání viny) na jehož základě jsem se stal osobou zdravotně znevýhodněnou - trvale. Vím že u tohoto zaměstnavatele jsem měl při výpovědi z nadbytečnosti nárok na odstupné ve výši 12násobku průměrné mzdy.

Nicméně 2017 jsem odešel pracovat do jiné společnosti, která má nyní problémy s dodávkami práce a celému našemu oddělení naznačila, že si máme hledat nové zaměstnání. Mám i u tohoto zaměstnavatele, který mě se zdravotním omezením přijal, nárok na zvýšené odstupné, popřípadě na jaké odstupné mám nárok a jakou výpověď mohu podepsat? Děkuji za pomoc. Cyril.

Odpověď:

Odstupné ve výši 12ti nádobku platu náleží pouze při ukončení pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. d) zákoníku práce, tedy nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
V ostatních případech, tedy i v případě výpovědi kvůli nadbytečnosti se výše odstupného řídí § 67 odst. 1 zákoníku práce:
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.