Plat, mzda, odstupné, příplatek, prémie

Bohužel, řešit celou věc bude zřejmě možné jen soudní cestou. V první řadě - dlužnou mzdu lze vymáhat návrhem na zaplacení dlužné částky.
Co se týče výpovědi - důležité je zaměřit se na to, jakým způsobem byla výpověď zaměstnancem podána, protože podle toho se bude odvíjet náročnost sporu. Byla-li osobně doručena zaměstnavateli bude jednodušší dokázat, že zaměstnavatel se s výpovědí seznámil včas a řádně (a zároveň jí podepsal), a tudíž on už pracovní poměr ukončit nemohl, protože pracovní poměr neexistoval. Byla-li výpověď odeslána poštou – pak se snad jednalo o doporučenou zásilku, od které máte podací lístek, tudíž alespoň nějaký doklad. Bude sice prokazování před soudem těžší, ale ještě je možné, že soud zaměstnanec vyhraje. Pokud ovšem odešla výpověď v obyčejném dopise, tak se zaměstnanci nepodaří prokázat, že ji podal, neporušil pracovní kázeň neomluvenými absencemi a má nárok na odstupné apod. A zaměstnanec je v tomto případě žalobcem, takže nese důkazní břemeno a pokud se mu nepodaří prokázat, že výpověď odeslal a zaměstnavatel na ni reagoval po svém, neunese důkazní břemeno a soudní řízení v nároku na vyplacení odstupného prohraje.
Samozřejmě, že jak návrh na vyplacení dlužné částky, tak návrh na zaplacení odstupného budou uvedeny v rámci jedné žaloby a řešeny v rámci jednoho řízení.

Jediným nesoudním způsobem řešení věci je cesta přes Úřad práce. Máte-li vůči zaměstnavateli prokazatelnou pohledávku, můžete požadovat po příslušném Úřadu práce její zaplacení, s tím, že stát bude následně sám vymáhat dlužnou částku po zaměstnavateli. Tímto způsobem stát „ručí“ za zaměstnavatele. Podotýkám, že tohle řešení není u nás v praxi příliš využíváno a můžete se setkat s nechutí zaměstnanců ÚP převzít Vaši věc.