Obracím se na Vás s dotazem na možnosti právní obrany proti mobbingu/bossingu na pracovišti. Situace nastala na univerzitním pracovišti - ústavu po nástupu nové vedoucí, a to vůči podřízené, která se sama s prokazatelně lepší/odpovídající kvalifikací účastnila konkurzu na danou vedoucí pozici.
Nová vedoucí po nástupu do funkce začala uplatňovat (téměř vůči všem podřízeným) direktivní způsob řízení a dehonestující komunikace postrádající jakýkoliv dialog s podřízenými a jejich pozitivní motivaci, což vedlo maximálně k vynucenému, i když minimálnímu respektu. Nastala situace, která je na univerzitním pracovišti zcela nestandardní. Výsledkem byly opakované stížnosti na vedení (děkanátu) s příslibem řešení, ovšem bez přijetí jakýchkoliv konkrétních a oficiálních opatření na zlepšení situace. Tyto stížnosti iniciovala ona neúspěšná podřízená. Situace se vyvinula tak, že místo dalšího prodloužení její končící pracovní smlouvy na dobu určitou (což je v akademické sféře obvyklé), vedoucí vypsala na její pracovní pozici výběrové řízení, ale s upravenými kvalifikačními parametry. Závěr je tedy takový, že dotyčná osoba u výběrového řízení oficiálně neuspěla a bude jí končit pracovní poměr. Z ústavu tak bude "odstraněn" konkurent a aktivní kritik nové vedoucí. Kromě toho bývá standardem, že informace o ukončení pracovního poměru se na univerzitách oznamuje na začátku kalendářního roku, aby si dotyčný byl schopen do podzimu, kdy začíná nový akademický rok, najít nové místo. V případě ukončení pracovního poměru na začátku léta je téměř nemožné si do září najít zaměstnání na VŠ. Jsem si vědom, že z formálního hlediska patrně k žádnému pochybení nedošlo (pokud by tomu neodpovídal fakt, že stávající pracovní místo bylo nahrazeno jiným s upravenými kvalifikačními požadavky, aniž by se situace probrala s odborovou organizací). Nicméně z hlediska faktické situace se jedná o zjevný bossing, vedoucí mj. k psychickým problémům dané osoby, a kdy i někteří ostatní podřízení si hledají jiné zaměstnání. Bohužel řada těch věcí proběhla pouze ústně, u zbývajících zaměstnanců lze předpokládat, že v zájmu zachování místa se otevřené konfrontaci a kritice vyhnou a zůstane to převážně v rovině tvrzení proti tvrzení. Přesto ale některé věci jsou prokazatelné - například dosavadní dlouholetý pracovní poměr bez jakékoliv stížnosti na kvalitu odvedené práce či pracovní (vědecké) výsledky patřící k nejproduktivnějším na pracovišti. Lze se za tohoto stavu nějak účinně bránit, resp. stojí za to se pouštět například do soudního sporu? Děkuji, Bohdan
Komentáře vytvořeny pomocí CComment