Úvodem je třeba upozornit, že dobu čerpání dovolené si neurčuje sám zaměstnanec, nýbrž toto provádí vždy zaměstnavatel.
Jedná se o častý omyl zaměstnanců, které k tomu patrně vede poměrně rozšířená praxe, kdy si termíny čerpání dovolené vybírají zaměstnanci sami s tím, že zaměstnavatel jim je následně pouze potvrdí. Ač je tento benevolentní přístup některých zaměstnavatelů pro zaměstnance jistě výhodný, rozhodně neznamená, že tím, kdo by o termínech dovolené rozhodoval, je zaměstnanec.
Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců (pokud u zaměstnavatele působí) tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla v celku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.
Při určení rozvrhu čerpání dovolené musí zaměstnavatel přihlížet ke svým provozním potřebám, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance.
Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech,
musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny v celku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody, což se patrně stalo i v dotazovaném případě.
Není-li tedy možné, aby zaměstnanec vyčerpal dovolenou v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, právo na nevyčerpanou dovolenou zaměstnanci nezanikne (dovolená nepropadne), ale dojde k jeho
převedení do následujícího kalendářního roku.
Čerpání takto převedené dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
Teprve tehdy, není-li čerpání převedené dovolené určeno zaměstnavatelem
ani do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání této dovolené rovněž zaměstnanec. Takové čerpání dovolené je
zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
Jedná se o případ
prolomení práva zaměstnavatele určovat zaměstnanci termín čerpání dovolené, k němuž dochází proto, že zaměstnavatel po delší dobu toto své právo neuplatnil a současně nedostál své povinnosti určit zaměstnanci, kdy si má vyčerpat dovolenou, na kterou mu vzniklo právo v roce 2017.
Zaměstnavatel by měl jednat tak, aby k převádění dovolené do dalšího roku nemuselo docházet, a pokud již toto nastane, měl by i ve svém zájmu zajistit, aby o čerpání této dovolené sám rozhodl nejpozději do 30. června. I když si potom zaměstnanec dovolenou z předchozího roku vyčerpá až po 30. červnu následujícího roku, ke vzniku práva zaměstnance rozhodnout o době čerpání dovolené v tomto případě nedojde. Vznik tohoto práva je totiž spojen s tím, že zaměstnavatel do 30. června nerozhodl o tom, kdy si má zaměstnanec dovolenou vyčerpat.
Zaměstnanci přísluší
náhrada mzdy (soukromý sektor) nebo platu (u státních zaměstnanců) za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.
Proplacení dovolené připouští zákoník práce tudíž jen v případě, kdy končí pracovní poměr zaměstnanci a tomuto ke dni skončení pracovního poměru zůstala nevyčerpaná řádná dovolená. V jiných případech k proplacení dojít nesmí.
Mgr. Theodora Čáslavská, právní kancelář ČLK
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Právo na proplacení nevyčerpané dovolené na konci pracovního poměru (po výpovědi nebo dohodě o ukončení pracovního poměru)
- Kdo určuje termín dovolené - zaměstnanec nebo zaměstnavatele?
- Do kdy si musí zaměstnanec vybrat dovolenou za minulý rok
- Propadnutí nevyčerpané dovolené - pravidla
Komentáře vytvořeny pomocí CComment