Ve své odpovědi se budu věnovat jak Vaší odpovědnosti za škodu, kterou byste případně způsobila akciové společnosti, tak Vaší případné odpovědnosti za dluhy této akciové společnosti (neboť tyto dvě odpovědnosti jsou do jisté míry provázány).
Úvodem je nutné zdůraznit, že jako členka dozorčí rady nejste členkou statutárního orgánu akciové společnosti. Statutárním orgánem akciové společnosti je totiž představenstvo (§ 435/1 zákona o obchodních korporacích), zatímco dozorčí rada je orgánem kontrolním (§ 44/2 zákona o obchodních korporacích), neboť předmětem činnosti dozorčí rady je dohled na výkon působnosti představenstva a na činnost akciové společnosti (§ 446/1 zákona o obchodních korporacích).
Základní povinností každého, kdo je členem voleného orgánu právnické osoby (tedy i člena dozorčí rady akciové společnosti) je vykonávat tuto funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (§ 159/1 občanského zákoníku). Takto definovaná péče řádného hospodáře je dále upřesněna zákonem o obchodních korporacích, který ve svém § 51/1 uvádí, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.
Na případné porušení povinnosti péče řádného hospodáře je vázána i odpovědnost člena voleného orgánu za dluhy právnické osoby, a to v § 159/3 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci. K tomu, abyste dle tohoto ustanovení vůči třetím osobám ručila za dluhy akciové společnosti, je proto nutné, aby byly splněny všechny tyto předpoklady:
- jako členka dozorčí rady porušíte některou ze svých povinností,
- v důsledku tohoto porušení vznikne akciové společnosti škoda, kterou budete povinna nahradit,
- tuto škodu akciové společnosti nenahradíte
- věřitel akciové společnosti (např. banka) se nebude moci po akciové společnosti domáhat zaplacení jejího dluhu.
Budou-li splněny všechny shora uvedené podmínky, budete vůči věřitelům akciové společnosti ručit za dluhy akciové společnosti, ovšem pouze do výše škody, kterou jste akciové společnosti způsobila a nenahradila (Vaše ručení by tedy bylo limitováno).
S případným porušením povinnosti péče řádného hospodáře je dále spojena povinnost příslušného člena voleného orgánu vydat obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získal. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích (§ 53/1 zákona o obchodních korporacích). V tomto případě se tedy jedná o interní záležitost akciové společnosti, bez vztahu ke třetím osobám či dluhům akciové společnosti.
V § 49 zákona o obchodních korporacích je výslovně pamatováno na porušení povinností členy kontrolního orgánu obchodní korporace (tedy i členy dozorčí rady akciové společnosti). Dle tohoto ustanovení konkrétně platí, že:
- v případě, že kontrolní orgán nedá souhlas k jednáním statutárního orgánu, u kterých tento zákon nebo společenská smlouva vyžadují jeho předchozí souhlas, nebo jestliže tento orgán zakáže statutárnímu orgánu určité jednání, odpovídají namísto členů statutárního orgánu za případnou újmu způsobenou společnosti ti členové kontrolního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře;
- jestliže kontrolní orgán souhlas k jednáním podle odstavce 1 dá, odpovídají za případnou újmu členové kontrolního orgánu a statutárního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně.
Zvláštní odpovědnostní mechanismus je zákonem o obchodních korporacích konstruován pro případ, kdy se obchodní korporace dostane do úpadku. Dle § 62/1 zákona o obchodních korporacích platí, že bylo-li v insolvenčním řízení (zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka) soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů (tedy i členové kontrolního orgánu), vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné. Totéž se vztahuje i na bývalé členy orgánu obchodní korporace.
V případě úpadku obchodní korporace může být soudem na návrh insolvenčního správce rozhodnuto o tom, že členové (či bývalý členové) jejího statutárního orgánu ručí za splnění povinností této obchodní korporace (§ 68 zákona o obchodních korporacích). Tato možnost se však vztahuje pouze na členy (či bývalé členy) statutárního orgánu obchodní korporace, členů dozorčí rady akciové společnosti se proto netýká.
Směřoval-li Váš dotaz k Vaší případné odpovědnosti za dluhy akciové společnosti (tedy odpovědnost "navenek" vůči věřitelům akciové společnosti), lze shora uvedené shrnout tak, že za dluhy akciové společnosti můžete omezeně ručit pouze za splnění všech podmínek dle § 159/3 občanského zákoníku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment