Co se týče vydržení práva služebnosti cesty a stezky (po staru práva odpovídajícího věcnému břemeni), upozorňuji, že délka užívání sousedního pozemku je pouze jednou z celkových dvou podmínek. Druhou podmínkou je dobrá víra – po celou vydržecí dobu byste se tedy museli domnívat, že právo služebnosti (věcného břemene) Vám skutečně svědčí.
Ve Vámi popsaném případě by (možná) mohl být aplikován institut mimořádného vydržení. Konkrétně dle § 1095 občanského zákoníku platí, že:
„Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. “
V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat sousedy a pokusit se s nimi domluvit na smluvním zřízení služebnosti stezky a cesty (§ 1260/1 občanského zákoníku).
Pokud by Vám nevyhovovaly podmínky, které si Vaši sousedé stanoví, bylo by nutné podat k místně příslušnému okresnímu soudu tzv. určovací žalobu (§ 80 Občanského soudního řádu). Jejím prostřednictvím se budete domáhat, aby soud svým rozhodnutím určil, že jste právo služebnosti vydrželi.
Co se týče soudního poplatku za podání určovací žaloby týkající se vydržení práva služebnosti, je nutné vyjít z položky 4/1 písm. a) přílohy zákona o soudních poplatcích. Dle tohoto ustanovení činí soudní poplatek částku 5.000,- Kč za každou nemovitou věc, které se žaloba týká.
Rozhodnete-li se skutečně k podání žaloby, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz (a to advokáta, který se zabývá oblastí občanského práva).
V dotazu naznačujete, že přes sousední pozemek vede příjezdová cesta, kterou po dlouhou dobu užíváte nejen Vy, nýbrž i další sousedé. V této souvislosti Vám proto doporučuji navštívit místně příslušný silniční správní úřad (příslušný odbor městského úřadu) a informovat se zde, o jakou kategorii pozemní komunikace se jedná. Ze znění dotazu usuzuji, že by se mělo jednat o účelovou komunikaci. Účelové komunikace se dle § 7 zákona o pozemních komunikacích dělí do dvou základních skupin – účelové komunikace veřejně přístupné a veřejně nepřístupné:
„Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků …
Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. “
Pokud Vám silniční správní úřad sdělí, že se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nebude zřizování služebnosti stezky a cesty (smluvně ani soudně) nutné. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích totiž veřejně přístupné účelové komunikace podléhají takzvanému právu obecného užívání. Dle tohoto ustanovení smí každý:
„… užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny … Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. “
V takovém případě byste tudíž byli oprávněni předmětnou příjezdovou cestu užívat, a to bezplatně (přičemž vlastníci sousedního pozemku by to museli strpět).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
Komentáře vytvořeny pomocí CComment