Občanské sdružení, spolek

ODPOVĚĎ :
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že máte na mysli poskytnutí jednorázové peněžní odměny, tzn. finanční ocenění služeb, které hospodář spolku prokázal.
V tomto ohledu je klíčový § 217/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. K tomuto ustanovení se pak v komentáři k občanskému zákoníku, jehož autorem je doc. JUDr. T. Dvořák, Ph. D. , lze dočíst následující (komentář je dostupný v systému ASPI) :
„Nezisková povaha spolku značí, že spolek bezvýjimečně nikdy nesmí tento zisk rozdělovat svým členům (nebo zaměstnancům nebo jakýmkoliv třetím osobám) formou podílu na zisku (popř. tantiém). S výhradou tohoto zákazu je však plněna členech, resp. rozhodnutí nejvyššího orgánu spolku, jakým způsobem s případným ziskem naloží. Doporučit tu lze výslovnou předchozí úpravu této otázky ve stanovách (a stejně tak i výslovnou předchozí úpravu otázky sanace případné ztráty spolku). “
Ve Vámi popsaném případě je tak nezbytné odpovědět na otázku, z jakých zdrojů by měla být předmětná odměna hospodáři spolku poskytnuta. Představují-li např. jediný zdroj zisku spolku členské příspěvky, přičemž též hospodář spolku je jeho členem, lze si použití části takového zisku představit pouze v případě, že bude činnost hospodáře kvalifikována jako „správa spolku“ (jak o ní hovoří § 217/3 občanského zákoníku).
Aby se však zamýšlené poskytnutí odměny hospodáři spolku nedostalo do rozporu s účelem spolku (kterým je, jak předpokládám, podpora školy), doporučuji, aby byla odměna hospodáři vyplacena nikoli jako finanční dar, nýbrž jako odměna za odvedenou práci (bude tedy vhodné, aby hospodář uzavřel se spolkem např. dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti).
Co se týče kompetencí pro rozhodnutí o poskytnutí odměny, závisí vše na znění stanov spolku, k této otázce není proto možné se blíže vyjádřit.
V tomto ohledu je současně vhodné mít na zřeteli sankci, která spolku hrozí v případě nesprávného nakládání se ziskem. Touto sankcí je zrušení spolku soudem (který by se však o této skutečnosti musel dozvědět). S ohledem na skutečnost, že poskytnutí jednorázové odměny (která může mít, a je to vhodné, formu odměny za práci dle DPP či DPČ), představuje vcelku marginální použití zisku spolku (záleží samozřejmě na výši zamýšlené odměny), lze si soudní zrušení spolku z tohoto důvodu představit poměrně obtížně.
Z hlediska minimalizace administrativní náročnosti doporučuji odměnu za práci hospodáře vyplatit na základě uzavřené dohody o provedení práce. Podmínkou je, že rozsah sjednané práce nesmí přesáhnout 300 hod ročně a měsíční výše odměny může být maximálně 10.000 Kč. Pak tato mzda podléhá pouze odvodu srážkové daně z příjmů fyzických osob ve výši 15%.
Pokud by měla být měsíční odměna vyšší než 10 tis. Kč nebo časový rozsah přesáhne 300 hod ročně, je potřeba uzavřít dohodu o pracovní činnosti či klasickou pracovní smlouvu. Pak ale odměna podléhá ještě sociálnímu a zdravotnímu pojištění.