Darovat danou nemovitost může kdykoli komukoli, ustanovení věcného břemene není rovněž problém. Je zde však institut odporovatelnosti, jak se exekutor může k tomuto majetku dostat, a to díky § 42a Občanského zákoníku.
Věřitel se totiž může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.
Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.
Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch.
Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.
Z toho vyplývá, že majitelka nemovitosti ji může darovat svému potomkovi, avšak soud snadno rozhodne, že je tento převod pro něj neúčinný, a věřitel bude moci exekučně postihnout i tento majetek.
Pokud v mezidobí
potomek tento majetek jinak převede, bude se moci exekutor hojit přímo na tomto potomkovi.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment