2015 jsem obdržel svatební dar od rodičů v podobě bytu zatíženého hypotékou (hodnota bytu cca 6.000.000 Kč, převzal jsem hypotéční dluh ve výši 2.900.000 Kč, tj. reálná hodnota daru cca 3.100.000 Kč). Uběhlo 2 roky, s manželkou jsme řádně spláceli splátky z hypotéky, což celkem ke dnešnímu dni (16.5.2017) činí cca 500.000 Kč.
Po uplynutí těchto dvou let se moji rodiče dostali do finančních potíží a teď je proti nim vedeno insolvenční řízení s řešením úpadku konkurzem. Jejich dluhy vznikly výhradně z ručitelských závazků spojených s jejich podnikáním ve firmě. Insolvenční správce rodičů naznačil, že se pokusí předmětný byt vrátit do majetkové podstaty dle „§ 240 IZ - Neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění“, čili byt nám s manželkou a roční dcerkou odebrat.
1. Prosím o radu, jak se můžeme chystané žalobě ze strany insolvenčního správce rodičů bránit a jaká by mohla být úspěšnost?
2. Dle odst. (4), pism. b) § 240 IZ bych měl obhájit, že se jednalo o svatební dar (to mohu doložit), ale není mi jasné, co znamená formulace zákona, že dar měl být „v přiměřené výši“. Jak lze obhájit majetkové poměry rodičů v době darování?
3. Pokud bych nyní předmětný byt prodal třetí osobě dle klasické kupní smlouvy, tak lze pak tento prodej také napadnout pro neúčinnost? Nebo insolvenční správce stejně bude moci nárokovat po mně nějaké finanční plnění z titulu tohoto prodeje? Děkuji. S pozdravem, Jirka.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment