Město prodalo asi před 30 lety (1994) pozemek, přes který vedla a vede příjezdová cesta ke 3 domkům. Uvedený pozemek nebyl a není zatížen věcným břemenem. 2006 uvedený pozemek koupil pan R. 2021 začal jednat s městem o tom, že trpí průjezdy vozidel přes svůj pozemek a požaduje na městu, aby uvedenou cestu odkoupilo za cenu znaleckého posudku a nebo směnilo cestu za pozemek stejné plochy. Po 3 letech jednání město na nic nepřistoupilo a pan R. na cestu nainstaloval závoru se zámkem. Dotčení obyvatelé zámek odstranili, závoru otevřeli a pozvali televizi Prima, která odvysílala o tom reportáž. Uvedení obyvatelé říkají, že to dají k soudu a město řeklo, že se přidá. Jsem zastupitel města a budeme o tom jednat. Vedení města tvrdí, že se to města netýká a že to je spor mezi panem R. a dotčenými obyvateli. Mně se to nezdá, protože si myslím, že město udělalo chybu, když prodalo s pozemkem i cestu (cesta má dokonce i svůj název) a i bez věcného břemene. Dále si myslím, že byla i chyba pana R. , když koupil pozemek i s cestou, po které jezdí obyvatelé ke svému domku. Zajímá mě právní názor, také proto, že takových případů je daleko víc.
Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele
Obec (město) prodala pozemek s cestou k rodinnýům domům - může majitel dát závoru na pozemek s cestou?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 56
V první řadě Vám doporučuji obrátit se na místně příslušný silniční správní úřad - tedy odbor dopravy města. Je totiž nutné vyjasnit, do jaké kategorie pozemních komunikací předmětná příjezdová cesta spadá, resp. je-li součástí pozemku či tvoří samostatnou nemovitou věc (stavbu). Ze znění dotazu usuzuji, že jde o účelovou komunikaci dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích:
"Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků ..."
Účelová komunikace může být vlastněna fyzickou osobou a může být i součástí pozemku (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích) - to vše koresponduje s Vaším popisem situace. Je ovšem teoreticky možné, že může jít o místní komunikaci, která není součástí pozemku a jejím vlastníkem je stále obec (ačkoli tento scénář nepovažuji za příliš pravděpodobný).
Pokud Vám silniční správní úřad potvrdí, že jde o účelovou komunikaci, dotažte se, zda je tato účelová komunikace veřejně přístupná či veřejně nepřístupná. Pokud by totiž šlo o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, podléhala by tzv. právu obecného užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý:
"... užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny ... Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace."
Vyjde-li najevo, že jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, bude její vlastník (tedy vlastník předmětného pozemku) povinen strpět její užívání kýmkoli, a to zcela bezplatně. Pokud by chtěl vlastník v obecném užívání veřejně přístupné účelové komunikace bránit, mohl by se dopustit přestupku dle § 42a/1 písm. a) zákona o pozemních komunikacích. Spíše než podávání žaloby k soudu by tedy bylo vhodnější interesovat ve věci místně příslušný silniční správní úřad, který je oprávněn vlastníkovi přikázat, aby v užívání příjezdové cesty nebránil a případně na něm splnění této povinnosti vymáhat (udílením pokut).
Je rovněž velmi důležité, zda je předmětný pozemek (resp. příjezdová cesta) součástí veřejného prostranství. Tento pojem je v § _34 zákona o obcích definován následovně:
"Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru."
V této věci se můžete obrátit na místně příslušný stavební úřad, popř. úřad územního plánování, který by měl být schopen Vám sdělit, zda jde o veřejné prostranství či nikoli. Rovněž veřejné prostranství podléhá obecnému užívání, tzn. že každý, kdo by bránil v jeho obecném užívání, resp. toto veřejné prostranství protiprávně zabíral, by se mohl dopustit přestupku dle § 5/1 písm. g) zákona o některých přestupcích.
Pokud by dotčeným vlastníkům nepomohl ani silniční správní úřad, ani by se nepodařilo "zprůchodnit" příjezdovou cestu pomocí jiného veřejnoprávního orgánu, mohli by se obrátit s žalobou na soud. V tomto případě se jeví jako ideální podání žaloby na zřízení tzv. nezbytné cesty. Konkrétně dle § 1029 občanského zákoníku platí, že:
"Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty."
Pokud by došlo ke zřízení nezbytné cesty rozhodnutím soudu (typicky v podobě zřízení služebnosti - věcného břemene), svědčila by tato nezbytná cesta pouze těm, kdo se jejího řízení žalobou domáhali. Je otázkou, zda by bylo město v této věci aktivně legitimováno - tzn. zda by bylo oprávněno rovněž podat žalobu na zřízení nezbytné cesty (to by přicházelo v úvahu pouze tehdy, pokud by město nutně potřebovalo užívat příjezdoovou cestu jako přístup k některému svému pozemku).
V krajním případě (pokud by nepomohla ani žaloba na zřízení nezbytné cesty) by se dalo uvažovat ještě o zahájení vyvlastňovacího řízení (a to v podobě nuceného zřízení služebnosti - věcného břemene). Dle § 170/2 stavebního zákona otiž platí, že:
"Právo k pozemku ... lze ... omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku nebo stavbě ..."
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
- zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
- zákon č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích
- zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
- zákon č. 283/2021 Sb. , stavební zákon
Komentáře vytvořeny pomocí CComment