Zdravotnické právo, hygiena, drogy

Zákon o zdravotních službách stanoví, že pacient má při poskytování zdravotních služeb právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb, přičemž zejména
má právo odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka.
Již při samotném vstupu pacienta do ordinace by měl být pacient lékařem seznámen s tím, že u vyšetření mohou být přítomni medici. Neprojeví-li pacient aktivně nesouhlas s přítomností mediků při vyšetření, lze jejich přítomnost v rámci výuky připustit. Již samotné mlčení pacienta
je v tomto konkrétním případě chápáno jako souhlas. Je vhodnější a v praxi běžné, je-li souhlas pacienta zapsán do zdravotnické dokumentace, nicméně k účasti mediků postačí pouhé seznámení pacienta s touto skutečností například za přítomnosti zdravotní sestry za předpokladu, že si
poskytovatel zdravotních služeb vnitřním předpisem nestanovil pro tyto případy písemnou formu souhlasu.
Právo pacienta na soukromí s potřebou výuky mladých lékařů nemusí vždy korespondovat, avšak lze jednoznačně říci, že právo pacienta na soukromí je v těchto případech nadřazeno potřebě výuky mediků. Pacienta, který odmítá přítomnost mediků při vyšetření, nelze odmítnout, neboť zde neexistuje žádný zákonný důvod. Rovněž vnitřní předpis poskytovatele zdravotních služeb nemůže přítomnost mediků jednostranně stanovit, neboť by takovéto nařízení poskytovatele bylo v rozporu se zákonným právem pacienta na zachování soukromí a se zákonným právem odmítnout účast studentů a jiných osob nepodílejících se na poskytování zdravotních služeb.

Mgr. Daniel Valášek