Pro kvalifikovanější posouzení postoje stavebního odboru by bylo zapotřebí seznámit se s konkrétním ustanovením nového občanského zákoníku, o které stavební odbor svůj právní názor opírá. Z tohoto důvodu pojmu svou odpověď obecněji, na Váš případ se však samozřejmě také vztahuje.
V souvislosti s rozhodováním o stavebních úpravách bytových domů je zapotřebí rozlišovat
a/ interní vyslovení souhlasu v rámci SVJ a
b/ vyslovení souhlasu v rámci stavebního řízení.
Co se týče interního rozhodování v rámci SVJ, je klíčovým § 1206/2 nového občanského zákoníku, dle něhož se k přijetí rozhodnutí shromáždění SVJ vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Pro přijetí rozhodnutí o provedení stavebních úprav bytového domu tedy v zásadě není zapotřebí souhlas všech vlastníků jednotek. V případě nesouhlasu některého z vlastníků jednotek je pak samozřejmě zachována možnost iniciace soudního přezkumu rozhodnutí shromáždění SVJ (§ 1209/1 nového občanského zákoníku).
V souvislosti s vyslovením souhlasu v rámci stavebního řízení je pak v první řadě vhodné vědět, že dle § 109 stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení mimo jiné
a/ stavebník,
b/ vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem a
c/ vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem.
K žádosti o vydání stavebního povolení je pak stavebník povinen připojit i doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu a je-li stavebníkem SVJ, také rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu, kterým je shora citovaný nový občanský zákoník (§ 110/2 písm. a) stavebního zákona).
I stavební zákon tedy výslovně počítá s odsouhlasením stavebního záměru v rámci běžného rozhodování shromáždění SVJ a souhlas 100% vlastníků jednotek tedy nepožaduje. V této souvislosti lze podpůrně odkázat také na § 29/5 správního řádu, který je v rámci stavebního řízení obecně použitelným právním předpisem.
Shora uvedené pak lze podpořit rovněž odkazem na obecná ustanovení o rozhodování podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí, které v zásadě počítá také s rozhodováním prostou většinou (§ 1126/2 a § 1128/1 nového občanského zákoníku). Na tomto místě se pak sluší připomenout i zpřísněné požadavky nového občanského zákoníku na rozhodování podílových spoluvlastníků dle § 1129/1 a § 1132, které se však na Vámi popsaný případ nevztahují.
Na závěr své odpovědi však zdůrazňuji, že rozhodování shromáždění SVJ v rámci stavebního řízení představovalo i před účinností nového občanského zákoníku problematiku právně dosti nevyjasněnou, nelze tudíž vyloučit, že se setkáte i s jinými právními názory.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment