V České republice má občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk pro odchod do důchodu je rozdílný pro muže a ženy – u žen závisí mimo jiné také na počtu vychovaných dětí. Potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu osob, které dosahují důchodového věku, se postupně prodlužovala. Od roku 2019 činí potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu 35 let:
Pokud pojištěnec nesplní předcházející podmínky, má podle § 29 odst. 2 zákona nárok na starobní důchod i tehdy, pokud dosáhl potřebného věku (vyššího než důchodového) a získal potřebnou dobu pojištění podle následující tabulky
Pokud pojištěnec nesplní předcházející podmínky, má podle § 29 odst. 2 zákona nárok na starobní důchod i tehdy, pokud dosáhl potřebného věku (vyššího než důchodového) a získal potřebnou dobu pojištění podle následující tabulky
Nárok na starobní důchod vznikne podle § 29 odst. 3 zákona však i pojištěnci, který dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal alespoň 30 let tzv. čisté doby pojištění (tj. do doby pojištění se v tomto případě nezahrnují náhradní doby pojištění, např. osobní péče o dítě mladší 4 let). Pojištěnec, který nesplňuje žádnou z výše uvedených podmínek, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil zákonné podmínky nároku na invalidní důchod, tj. pokud se pojištěnec stal invalidním (bez ohledu na stupeň invalidity) a získal potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo se stal invalidním následkem pracovního úrazu.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment