Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení

Vyživovací povinnost obou rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopně živit se samo. Tato povinnost tedy zpravidla končí až s ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. V právní úpravě platné do 31.12.2013 (zákon o rodině) bylo uvedeno, že výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Současná právní úprava obsahuje toto ustanovení pouze v obecné rodině, když § 2 odst. 3 říká, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Rovněž je možné se opřít i o ustanovení § 8 občanského zákoníku, dle kterého zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Jestliže se syn k Vám i k Vaší rodině chová hrubě, mohlo by to být důvodem k ukončení vyživovací povinnosti.
Doporučuji tedy pokusit se se synem na ukončení vyživovací povinnosti - nejlépe písemně - dohodnout s tím, že pro svoji další výživu může syn využívat naspořené finanční prostředky ze stavebního spoření. Pokud s tím syn nebude souhlasit, nezbude Vám bohužel nic jiného než podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh (žalobu na ukončení/zrušení Vaší vyživovací povinnosti vůči synovi. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. V návrhu uveďte, že jste synovi založil stavební spoření, popište synovo nevhodné a hrubé chování vůči Vám a Vaší rodině a sdělte soudu, že s domníváte, že další poskytování výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy a že z tohoto důvodu žádáte o ukončení/zrušení Vaší vyživovací povinnosti.