Žádný obecně závazný právní předpis nestanoví, dokdy musí zaměstnankyně sdělit svému zaměstnavateli, že je těhotná.
Zaměstnankyně musí zaměstnavateli pouze oznámit nástup na mateřskou dovolenou, což je zpravidla 6 až 8 týdnů před plánovaným porodem.
Přesto by zaměstnankyně měla těhotenství svému zaměstnavateli oznámit včas, aby se mohl organizačně připravit na její nepřítomnost. Zaměstnavatel takto může využít dobu, která zaměstnankyni k odchodu na mateřskou dovolenou zbývá, k vyřešení organizačních změn, které si odchod na tuto mateřskou dovolenou vyžádá. Na druhé straně zaměstnankyně může po oznámení využívat v plné míře své zákonné ochrany spojené s těhotenstvím.
Obecně se doporučuje těhotenství oznámit až ve chvíli, kdy je potvrzené a tzv. stabilní, což bývá po ukončení prvního trimestru, kdy první tři měsíce bývají z medicínského hlediska nejrizikovější. Ve vlastním zájmu je však potřeba zaměstnavatele informovat okamžitě, pokud žena vykonává práci, která může těhotenství ohrozit. Jedná se např. o fyzicky náročné práce spojené s přemisťováním těžkých břemen, o práce, kde hrozí kontakt s nebezpečnými látkami či práce v hlučném prostředí.
V případě, že žena koná práci, která je těhotným ženám zakázána, je nutné informovat zaměstnavatele ihned.
V souladu se zákoníkem práce nesmí zaměstnavatel vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Mezi tyto informace zákoník práce demonstrativně řadí právě i informace o těhotenství.
Zaměstnavateli je zakázáno vyžadovat od ženy i dalších osob informace týkající se mj. jejího těhotenství a rodinných nebo majetkových poměrů. Může tak činit pouze z důvodu povahy práce (tj. výkon práce, která je těhotným ženám zakázána). Výjimkou tedy bude případ, kdy bude pro požadavek informace o těhotenství dán věcný důvod spočívající v povaze práce a bude-li tento požadavek přiměřený nebo v případech stanovených právními předpisy.
Jak bylo řečeno, údaj o těhotenství zaměstnankyně má pro zaměstnavatele význam především v případech, kdy by měla dotčená zaměstnankyně vykonávat práci, kterou podle vyhlášky č. 180/2015 Sb. , o zakázaných pracích a pracovištích, nesmí vykonávat těhotná žena, nebo práci, která by podle lékařského posudku ohrožovala její těhotenství. Těhotenství zaměstnankyně je určující také pro uplatnění určitých omezujících pravidel (např. převedení z noční na denní práci, zákaz výkonu práce přesčas apod.).
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Těhotenství a noční práce, práce v noci
- Těhotenství a nošení těžkých břemen v práci, zaměstnání
- Povinnost zaměstnavatele převést těhotnou, gravidní zaměstnankyni na jinou pracovní pozici
- Právo zaměstnavatele vědět o těhotenství, graviditě své zaměstnankyně, pracovnice
Komentáře vytvořeny pomocí CComment