Při nemoci z povolání vzniká zaměstnanci celá řada nároků. Pokud je v pracovní neschopnosti, tak má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti: přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského (§ 271a ZP) ; náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity, která přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu (§ 271b ZP) ; náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (§ 271c ZP) ; účelně vynaložené náklady spojené s léčením, které přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil (§ 271d ZP).
V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je nutné dát si pozor na uvedený výpovědní důvod. Měl by být uveden důvod podle § 52 písm. d) zákoníku práce, nikoli podle písm. e). V prvním případě Vám vznikne nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Ve druhém případě - písm. e) nárok na odstupné nevzniká.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Jak se bránit výpovědi od zaměstnavatele při nemoci z povolání?
Komentáře vytvořeny pomocí CComment