Exekuce, insolvence, oddlužení, osobní bankrot a zástava

Pokud se chcete vyhnout dražbě nemovité věci, je ideálním řešením uhradit vše, co exekutor požaduje – tedy jistinu, úroky z prodlení, náklady oprávněného a náklady exekuce. Soudní exekutor by Vám měl sdělit aktuální výši celé vymáhané pohledávky podle data, ke kterému chcete hradit/ bude částka připsána na jeho účet, aby byla částka opravdu uhrazena zcela. Vzhledem k narůstajícím úrokům z prodlení se mění i odměna exekutora. Samozřejmě by bylo možné si tuto částku vypočítat i sám, ale opravdu doporučuji požádat exekutora o vyčíslení k určitému dni.

Součástí nákladů soudního exekutora budou pravděpodobně i náklady za znalecké posudky. Proti jejich výši je možné se bránit podáním námitek do Příkazu k úhradě nákladů exekuce, který, pokud dosud vydán nebyl, může být vydán i následně a v případě úhrady vydán být musí.  Nicméně proti výši nákladů za znalecké posudky je možné se bránit i odvoláním proti usnesení o znalečném, který by měl soudní exekutor taktéž vydávat. Pokud chcete zabránit dražbě nemovitosti bez dalšího, doporučuji uhradit celou vymáhanou pohledávku i včetně nákladů za znalecké posudky a poté ideálně podat námitky do Příkazu k úhradě nákladů exekuce. Byť ke dni dražby nebude mít soudní exekutor pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce, neznamená to, že náklady exekuce se nemohou vymáhat. Rozhodně nebudete mít zaručeno, že k dražbě nedojde, když uhradíte vymáhanou pohledávku kromě nákladů soudního exekutora.

Vaším právem je samozřejmě podat návrh na zastavení exekuce či na její odklad kdykoli v průběhu řízení. Nicméně v souladu s §54 a §55 exekučního může být tento návrh soudním exekutorem odmítnut, pokud neobsahuje všechny náležitosti, je nesrozumitelný, neurčitý nebo nejsou k němu přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu či je opožděný. V tom případě by soudní exekutor dražbu mohl provést i přes tento návrh. Podle § 54 odst. 6 exekučního řádu je možné podat návrh na odklad a zastavení exekuce, pokud je u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce (zde by opět musel exekutor vyčíslit), exekutor by poté odložil provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce a současně by rozhodl, že povinný není vázán zákazem nakládat s majetkem ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Pokud k zastavení nedojde, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, nákladů oprávněného a nákladů exekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.

Ve Vašem případě, pokud rozporujete pouze výši nákladů za znalecké posudky a na tuto částku dosud nebylo vydáno usnesení o znalečném nebo příkaz k úhradě nákladů exekuce, je vhodnějším řešením bránit se opravdu až po úhradě podáním námitek do příkazu k úhradě.

_______

Předem se omlouvám, pokud jsem dostatečně jasně Vašemu dotazu neporozuměla, nicméně pokud by již byla uhrazena jistina vymáhané pohledávky, úroky z prodlení by se samozřejmě dále nenavyšovaly. Z Vašeho sdělení přitom vyplývá, že se tomu tak stále děje. Uvádíte, že jste již uhradila částku 35.600,- Kč. Pokud tato byla hrazena k rukám soudního exekutora, tak nebyla přednostně započtena na jistinu, ale nejdříve na náklady exekuce a až poté na jistinu, úroky z prodlení a náklady oprávněného (v souladu s § 265a občanského soudního řádu) a lze tak předpokládat, že jistina dosud uhrazena není. Z toho důvodu jsem Vám psala, že pokud stále běží úroky, navyšuje se i odměna soudního exekutora.  Pokud jste tuto částku hradila jiným způsobem než k rukám soudního exekutora, například přímo oprávněnému, mohlo dojít k jejímu špatnému započtení v rámci exekuce. Pro upřesnění výše pohledávky, konkrétně kolik zbývá na jistině, úrocích a nákladech, tak doporučuji kontaktovat soudního exekutora, který exekuci vede.

Jak jsem již uváděla, i v případě, že soudní exekutor nebude mít ke dni dražby pravomocný příkaz k úhradě nákladů exekuce jako exekuční titul, neznamená to, že náklady exekuce se nemohou vymáhat v rámci dražby a k dražbě tak v případě, že nebudou uhrazeny pouze náklady exekuce, nedojde. Soudní exekutor není povinen, byť tu možnost má, příkaz k úhradě nákladů exekuce vydávat předem. Obrana proti výši nákladů exekuce jsou právě námitky do příkazu k úhradě nákladů exekuce, jak jsem uváděla. Pokud soud shledá Vaše námitky důvodný, příkaz k úhradě případně změní, soudní exekutor Vám musí poté vrátit vše, co jste zaplatila „navíc“. Nadto, dokud příkaz k úhradě nákladů exekuce nebude pravomocný, soudní exekutor si částky nákladů exekuce nemůže vyplatit ani vyplatit oprávněnému jeho náklady a do právní moci příkazu je musí stále deponovat.  

Co se týče možnosti podat návrh na zastavení a odklad exekuce, pouze jsem Vám odcitovala možnosti, kterém Vám zákon umožňuje. Uvádíte, že nemáte finanční prostředky na složení jistoty v souvislosti s návrhem na zastavení a odklad exekuce ve smyslu § 54 odst. 6 exekučního řádu, který jako jediný by Vám v podstatě s jistotou zaručil, že dražba neproběhne. K tomu si dovoluji upozornit, že i v případě, že byste finanční prostředky měla, jistota musí být složen nejen ve výši aktuální vymáhané povinnosti, ale ve výši určené s ohledem na předpokládanou dobu, kdy bude o návrhu na zastavení exekuce rozhodnuto (mohou se navyšovat úroky, případně i náklady exekuce). Tuto jistotu by Vám tak musel vyčíslit sám soudní exekutor. I bez složení jistoty tak samozřejmě můžete podat návrh na zastavení či odklad exekuce prodejem nemovité věci, a to nejpozději do začátku dražby, Nemáte však zaručeno, že k dražbě nedojde, soudní exekutor může Váš návrh odmítnout ještě před zahájením samotné dražby a k dražbě i tak dojde.