Jsme v situaci, se kterou si jako zůstavitelé ani po návštěvách tří různých notářů nevíme rady. Máme sepsanou závěť, kde dědíme jako manželé "jeden na druhého". Takže i tak má náš jediný syn zákonný nárok na 1/16 dědictví. Vzhledem k jeho marnotratnému způsobu života chceme využít vedlejší doložku v závěti - doložení času dle § 1565 občanského zákoníku platného v současné době.
Po dobu trvání manželství jsem zakoupila rodinný dům, který jsem zaplatila z dědictví po mém otci. Dům je nyní součástí SJM. Zajímá mě jak by se tato nemovitost vypořádávala v případě manželova úmrtí. Společně máme 2 děti a manžel z předchozího manželství 2 zletilé děti. Děkuji, Galina.
Pokud bych se vdala, přemýšlím nad jistým důsledkem současnosti. Uvádím modelový příklad: mám dvě děti, přítel má jedno. Přítel má rozestavěný dům. Společně bychom ho nyní dodělali. Přemýšlím nad budoucností. Co kdyby se jemu nebo mně něco nedejbože stalo a děti toho druhého by si právem nárokovaly podíl z domu jako dědictví?
Manželce v roce 1973 zemřel otec, v té době byla ještě nezletilá. Majetek zůstal ve vlastnictví jednoho sourozence, ostatní sourozenci včetně matky se majetku vzdali. Manželce byl stanoven poručník a po dosažení plnoletosti, se nic nestalo. Měla nárok na dědický podíl? Jak může získat svůj majetek, který zdědila, příp. jak se může dozvědět kdo byl notář, který věc vyřizoval a jaký byl výsledek dědického řízení? Děkuji. Bohdan
Vyřizujeme dědictví po mém manželovi. Notářka říkala, že je vystaveno na 30 dnů právo výhrady soupisu pozůstalosti. Je tam uveden jediný dluh 20.000 Kč sestře zemřelého manžela. Smlouva na tuto půjčku ovšem žádná není. Nicméně na účet manžela tyto peníze přišly. Já si ale pamatuji, že manžel říkal, že jeho sestra nemá peníze na léčbu svého manžela a že můj manžel říkal, že jí nějaké půjčí.
Na začátku září 2018 mi zemřel otec, se kterým jsem se od rozvodu rodičů já ani bratr nestýkali a cca 30 let jsme se neviděli. Družka, se kterou 15 let žil, odmítla pohřeb zařídit a tak jsem pohřeb s bratrem zařídila. Otec žil v bytě, jehož nebyl vlastníkem, v nájmu. Po jeho smrti, se družka ihned odstěhovala, s tím, že byli jen kamarádi, v bytě nebyla hlášená.
Chtěla bych Vás požádat o informaci k řešení dědictví po otci. Moje rodiče byli již velmi nemocní (opravdu, to není klišé) a 2017 se tato situace tak zhoršila, že zvážili pomoc v domě seniorů. Jelikož všichni v rodině pracujeme a nejsme neustále k dispozici, což jejich zdravotní stav vyžadoval. S manželem jsem těžce nevycházela, proto se rozhodli, že mi dají svůj byt, aby mi pomohli uklidnit situaci.
Prosím o vyjasnění situace. Proběhne dodatečné řízení o dědictví po v roce 1986 zemřelému mému dědu, otci mé matky. Matka zemřela v roce 2004 a svého dědického podílu jsem se vzdala ve prospěch svého staršího nevlastního bratra před notářkou v Břeclavi. Tehdy nám bylo sděleno, že po matce zůstal nepatrný majetek, vše zůstalo jejímu bratrovi, mému strýci.
Manžel zdědil po matce nemalou částku cca 2.500.000 Kč, která byla uložena na termínovaných účtech vedených na její jméno. Jako vkládající osoba byl její partner, který měl dispoziční práva k účtu. Oba tragicky zemřeli současně při nehodě. Dědické řízení bylo uzavřeno a manžel se stal dědicem těchto finančních prostředků.
Přítel má pouze maminku, tatínek zemřel, je bezdětný, nebyl ženatý. Chtěl by sepsat závěť v můj prospěch. Dotaz, pokud sepíše závěť mohou případně teta a neteř - jediný příbuzní, nárokovat svůj dědický podíl? Nebo pokud je závěť, nejsou tyto neopomenutelní dědici? A druhý dotaz jeden z bytů, který vlastní má na hypotéku. Lze v závěti odkázat byt i s hypotékou? (s tím, že bych splácela já)? Děkuji, Libuše