Šikana od sousedů proti majitelům štěkajících psů v bytovém domě - jak se bránit?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. J. Polesný (obč., obchod. právo)

Kategorie: Bydlení, nájem, nájemníci, SVJ, BD

Zveřejněno: 23. únor 2025

Zobrazení: 530

• Odpovídající právník: Mgr. J. Polesný (obč., obchod. právo)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Ve Vašem případě jde o sousedské soužití a potenciální obtěžování sousedů hlukem, ale zároveň i o obtěžování z jejich strany vůči Vám.

  1. Může být štěkání psů právní problém?

  • Denní hluk není automaticky přestupek, pokud není nepřiměřený.
  • Noční klid (22:00–6:00) neporušujete, což je klíčové.
  • Pokud psi štěkají občas a v omezené době, sousedé by museli prokázat, že se jedná o nadměrné rušení, které podstatně snižuje jejich kvalitu bydlení (což je velmi obtížné).
  • Krajní možností je, že by se sousedé mohli obrátit na obecní úřad s podnětem k přestupkovému řízení podle § 1013 občanského zákoníku (obtěžování nad míru přiměřenou poměrům). V praxi však občasné štěkání přes den nebývá důvodem k pokutě.

  2. Jak se můžete bránit proti sousedům?

  • Jejich chování lze považovat za obtěžování, zejména pokud Vás neustále slovně napadají, vyhrožují, sledují Vaše příchody a pomlouvají Vás.
  • Pokud by to pokračovalo, můžete se obrátit na obecní úřad, případně na Policii ČR, pokud by výhrůžky byly vážnější.
  • Ignorujte provokace – někdy je nejlepší neodpovídat na jejich výlevy, což je postup, který se často osvědčí.
  • Pokud posílají nevhodné SMS zprávy, můžete podat oznámení na Policii ČR pro podezření z přestupku proti občanskému soužití.

  3. Mohou podat trestní oznámení?

  • Trestní oznámení mohou podat na cokoliv, ale neznamená to, že bude přijato nebo že se vůbec začne šetřit.
  • Trestní právo se na běžné denní zvuky v bytovém domě nevztahuje, takže by museli prokázat závažné dlouhodobé obtěžování, což podle Vámi uvedených informací není reálné.
  • Policie by s největší pravděpodobností věc odložila nebo doporučila řešení přes obecní úřad.

  4. Jak předejít dalším konfliktům?

  • Zkuste situaci jednou rozumně probrat, pokud k tomu budou ochotni.
  • Pokud se nebude dát domluvit, ignorujte je a nevyhrocujte spory.
  • Můžete se pokusit snížit štěkání psů pomocí tréninku, odměňování za ticho nebo jiných metod, abyste sousedům nedávali další záminky.
  • Pokud mají potřebu stále obtěžovat, je to spíše problém na jejich straně, ne na Vaší.

  Shrnutí

  • Nejedná se o trestný čin ani přestupek, pokud není hluk nadměrný a nezasahuje do nočního klidu.
  • Sousedé Vás obtěžují, což může být přestupek z jejich strany.
  • Ignorujte provokace, neodpovídejte na jejich SMS, pokud by výhrůžky eskalovaly, lze se bránit právní cestou.
  • Trestní oznámení by bylo neúčinné, protože hluk v běžné denní době není trestným činem.
• id platby: 9106715828, 9106716782, 9106717407, 9106717369

Jsem vlastník 2 psů, kteří občas když nejsem doma v bytě štěkají. Už jsem zkoušela cokoliv, ale nic nezabírá. Jedná se o max. 4 hodiny (většinou 1-2 hodiny), 1-2x za 14 dní a max. do 18 hodiny. Jde mi o to, že jsme neustále slovně napadáni sousedy žijícími pod námi. Tvrdili už 2x, že z toho muž dostal infarkt, i když jsme viděli, že na druhý den v klidu řídil auto. Neustále sledují naše příchody, aby vylezli na chodbu a vyhrožovali trestním oznámením. Píšou smsky, že jim ze života děláme peklo, ale tímhle chováním ho oni dělají nám. Pomlouvají nás u sousedů, ti s námi žádný problém nemají. Mimo ty psi už na nás klepali i v 17:00, kdy se dítě párkrát proběhlo po obýváku. Podotýkám, že jsme měli rodinnou návštěvu a jindy o synovi ani nevím, že v bytě je. Když můžeme snažíme se psi brát všude sebou, ale ne vždy to jde. Jsme napadání, že pro to nic neděláme, že jsme bezcitní a že nám to je jedno a že jim děláme naschvály. Jsme mladá rodina, která nedělá bezdůvodný kravál, nekonají se u nás večírky, v noci jsme pokaždé doma. Moje otázka zní, zda se a tím dá...

Číst dál …

Může psychicky nemocná osoba být pečovatel, asistent jiné osoby?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Vlaďka Šťastná (soc. prac.)

Kategorie: Nezařazené dotazy (různé)

Zveřejněno: 22. únor 2025

Zobrazení: 426

• zdravotní způsobilost
• schizofrenie
• asistent
• pečovatel
• sociální služby

• Odpovídající právník: Mgr. Vlaďka Šťastná (soc. prac.)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Podmínky, za kterých může být člověk asistentem sociální péče, stanovuje § 83 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Podle tohoto ustanovení může být asistentem sociální péče pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a zdravotně způsobilá. Zdravotní způsobilost se posuzuje podle § 29 odst. 1 písm. e) téhož zákona. Za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek na péči, ledaže lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat.

  Pokud tedy Vaše dcera z důvodu diagnostikované schizofrenie (či z jiného důvodu) pobírá příspěvek na péči, můžete na tuto skutečnost upozornit úřad práce, kterému byla doložena dcerou uzavřená smlouva o poskytnutí pomoci. Úřad práce by pak měl Vaši dceru vyzvat k doložení lékařského posudku, že je schopná pomoc poskytovat.

  Jestliže ale Vaše dcera příspěvek na péči nepobírá, pak asistentem sociální péče být může i s diagnostikovanou schizofrenií.

Dospělá dcera - stabilizovaná schizofrenie, podepsala Smlouvu o poskytnutí pomoci - asistent sociální péče pro svoji kamarádku. Dozvěděla jsem se, že je snad v zákoně, že psychicky nemocný člověk, by neměl být asistentem. Prosím napište, zda je informace pravdivá a co zákon uvádí. Děkuji Olga.

Číst dál …

Zbourání chaty v nesouladu se skutečným stavem na katastru nemovitostí

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Stavební zákon a stavby

Zveřejněno: 21. únor 2025

Zobrazení: 401

• demoliční výměr
• nesoulad se skutečným stavem
• zbourání chaty

• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

  1/ Zda čestně prohlásit starou chatu i v případě, že by byla zbourána, potom se zase musí ohlásit změna - bourání - nová stavba?

  Doporučuji Vám kontaktovat místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu a informovat se u něj, zda pro odstranění nesouladu postačí, pokud čestně prohlásíte, že starý zahradní domek byl odstraněn (popř. tuto skutečnost prokážete například fotodokumentací).

  Pokud by totiž tento postup postačoval, bylo by ideální odstranit nejdříve zapsaný nesoulad a až následně se zabývat novým zahradním domkem.

  V této souvislosti bude vhodné oslovit i místně příslušný stavební úřad a informovat se u něj, zda je pro odstranění starého zahradního domku zapotřebí nějaké jeho povolení (k tomu se podrobněji vyjadřuji v odpovědi ad 2/ níže).

  Pokud se od stavebního úřadu dozvíte, že pro odstranění starého zahradního domku není nutné žádné přivolení a pokud Vám katastrální úřad potvrdí, že pro odstranění nesouladu postačuje čestně prohlásit, že zahradní domek byl odstraněn, nebude nic bránit tomu, abyste starý zahradní domek odstranila a následně iniciovala výmaz nesouladu z katastru nemovitostí.

  Až po fyzickém odstranění starého zahradního domku a po odstranění nesouladu z katastru nemovitostí Vám doporučuji řešit nový zahradní domek.

  2/ Jak vlastně správně postupovat?

  Co se týče zapisování staveb do katastru nemovitostí, nezapisují se zdaleka všechny stavby. Konkrétně dle § 3/1 písm. b) a c) katastrálního zákona se v katastru nemovitostí evidují pouze:

  - budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby,

  - budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby.

  Pod pojmy „budova“ a „drobná stavba“ se dle § 2 písm. l) a m) katastrálního zákona rozumí:

  „budovou nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

  drobnou stavbou stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní …“

  Je tedy otázkou, zda měl být starý zahradní domek do katastru nemovitostí vůbec zapisován (tzn. zda se skutečně jedná o nesoulad).

  Je pravděpodobné, že starý zahradní domek a rovněž ten, který máte v úmyslu na pozemku vybudovat, spadá do kategorie drobných staveb (na tomto místě upozorňuji, že definice drobné stavby dle katastrálního zákona se v žádném případě neshoduje s definicí pojmu drobná stavba ve stavebním zákoně). Dle přílohy 1 odst. 1 písm. a) bodu 3. stavebního zákona se totiž za drobné stavby považuje:

  „stavba do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako zahrádkářská osada, a nejde o stavbu pro bydlení, pro rodinnou rekreaci a pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku“

  Tyto drobné stavby mohou být budovány bez nutnosti získávat od stavebního úřadu povolení (§ 171 stavebního zákona). Tyto drobné stavby mohou být rovněž odstraňovány bez povolení, a to i svépomocí (§ 159/3 a § 247/1 stavebního zákona).

  Rozhodnete-li se na pozemku vybudovat nový zahradní domek, doporučuji Vám vše předem konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem (jeho právní názor pro Vás totiž bude určující).

  3/ Pokud by nakonec stará chata byla kotvená a musel by se nesoulad řešit přes stavební úřad můžu dostat pokutu za černou stavbu?

  V tomto ohledu se nabízí tři skutkové podstaty přestupků, a to dle § 301/1 písm. a), c) a d) stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení se přestupku dopustí ten, kdo:

  - provede záměr bez povolení, které je podle tohoto zákona vyžadováno (dle mého názoru se Vás tento přestupek netýká, jelikož starý zahradní domek jste nevybudovali),

  - užívá záměr vyžadující povolení bez tohoto povolení (s ohledem na rozměry starého zahradního domku se domnívám, že k jeho užívání – jako drobné stavby – není žádné povolení zapotřebí),

  - v rozporu s § 230 odst. 1 užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí (platí to, co uvádím v předchozí odrážce – k užívání starého zahradního domku bylo kolaudační rozhodnutí zapotřebí jen těžko).

  Dle mého mínění je proto udělení pokuty nepříliš pravděpodobné.

  4/ A je tento nesoulad technický a nebo právní?

  Jedná se o právní nesoulad (za předpokladu, že je skutečně nutné zapisovat starý zahradní domek do katastru nemovitostí).

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
  • zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon

   

Kupuji pozemek - zahradu s nesouladem - nezapsaná stavba. Při digitalizaci katastrálních map, katastr zaspal nesoulad. Zahrádkářská kolonie. Nesoulad je malá chatička na nářadí 3x3m2 na pozemku o 200m2, s katastrem jsem domluvená, že na čestné prohlášení zapíšu "stavbu" do katastru, až budu novou majitelkou. Ale, chatu jsem fyzicky neviděla, nevím zda je ukotvená pevně ze zemí, pokud ano, vznikl by poté problém - stavební úřad. Nynější majitelka nechce již řešit, starší paní zdědila po mamince. Tím, že to není problém, který by bránil koupi a přepisu nemovitosti, jsem ochotná vyřešit si sama. A teď dotaz - do chaty má zatékat, pokud to bude ve velké míře chceme chatu zbourat a postavit novou (zahradní montovaný domek, bez ukotvení) a na můj dotaz na katastr zda tak mohu učinit (zbourat nesoulad) mi bylo řečeno, že neví, že se s touto situací ještě nikdy nesetkali. A mě zajímá, zda čestně prohlásit starou chatu i v případě, že by byla zbourána, potom se zase musí ohlásit změna - bourání - nová stavba? Nebo zbourat nesoulad a zapsat do katastru již novou chatu. Jak vlastně správně postupovat? Teď jsem četla o termínu - drobná stavba, která se vůbec nemusí hlásit, což bychom splňovali. Pokud...

Číst dál …

Reklamace studny - popraskané skruže

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Reklamace, spotřebitel, kupní smlouvy

Zveřejněno: 20. únor 2025

Zobrazení: 402

• reklamace
• studna

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Od smlouvy o dílo je možné odstoupit, pakliže jste si to se zhotovitelem ve smlouvě sjednal (což z dotazu nevyplývá), anebo tehdy, dojde-li k podstatnému porušení smlouvy ze strany zhotovitele. Konkrétně dle § 2001 a § 2002/1 občanského zákoníku platí, že:

  "Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.“

  „Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“

  Ze znění dotazu lze dovodit, že ve Vašem případě o podstatné porušení smlouvy o dílo jde, jelikož při povědomí o vadnosti studny byste smlouvu nikdy neuzavřel. Z důvodu podstatného porušení smlouvy o dílo máte právo:

  a/ na odstranění vady zhotovením nového díla (nevím, zda je v případě kopané studny něco takového možné),

  b/ na odstranění vady opravou studny,

  c/ na přiměřenou slevu z ceny studny,

  d/ odstoupit od smlouvy o dílo

  (jak to vyplývá z § 2615/2 ve spojení s § 2106/1 občanského zákoníku).

  Obecné informace k odstoupení od smlouvy o dílo naleznete například zde:

  https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/odstoupeni-od-smlouvy-o-dilo-podle-noz 

  Nepodařilo se mi dohledat žádný judikát, týkající se odstoupení od smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla studna. Judikatura týkající se odstoupení od smlouvy je nicméně dosti bohatá - její přehled naleznete zde:

  https://www.judikaty.info/cz/nejvyssi-soud-ceske-republiky/odstoupeni-od-smlouvy/ 

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• id platby: 26924642579

V rámci záruční doby bylo zjištěno, že kopaná studna má poslední dvě skruže skryté pod vodou popraskané na více místech včetně jejich vybočení mimo zámky, kdy i část betonové skruže chybí. Zhotovitel nabídl umístit dovnitř skruže o menším průměru, které by měly zamezit možností zborcení studny. Jedná se o podstatnou vadu díla a mohu odstoupit od smlouvy, když dojde ke zmenšení objemu vody k okamžitému čerpání o cca 1/3 kapacity studny a dále nebude možné do budoucna studnu prohloubit z důvodu zmenšení průměru z 1 m na cca 70 cm? S ohledem na pokles spodní vody jsem chtěl prohloubit studnu, což již nebude možné. Jako objednavatel studny bych si kopanou studnu s takovým omezením nikdy neobjednal. Kopaná studna by ztratila výhodu možnosti jejího pozdějšího prohloubení nehledě na snížený okamžité výtěžnosti širokoprofilové studny. Existuje nějaký přiléhavý judikát?

Číst dál …

Soused postavil balkon bez stavebního povolení namířený na můj pozemek - jak se mohu bránit?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Stavební zákon a stavby

Zveřejněno: 20. únor 2025

Zobrazení: 403

• balkón bez stavebního povolení
• nelegální balkón

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:

  1/ Stromy na hranici pozemků:

  V zásadě není zakázáno vysazovat stromy méně než 1,5 m, resp. 3 m od hranice pozemků. Může se však stát, že vlastník sousedního pozemku se bude domáhat odstranění takto vysazených stromů. V této souvislosti je nutné vyjít z § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

  „Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“

  K tomu, abyste se po sousedovi mohli domáhat odstranění stromů z blízkosti hranice pozemků, je tedy nutné, aby na Vaší straně existoval rozumný důvod. Tímto důvodem může být pouze takový, jaký by za rozumný označila většina lidí (nelze se tedy opírat pouze o ryze subjektivní důvody). Takovým rozumným důvodem může být například obtěžování nadměrným zastíněním, nadměrný spad listí, přečnívající větve či podrůstající kořeny, které Vás poškozují, obava z budoucího pádu stromů (to patrně nehrozí, jedná-li se o mladé stromy) apod.

  Pokud se domníváte, že je na Vaší straně dán rozumný důvod, můžete se po sousedovi domáhat odstranění předmětných stromů.

  Pakliže byste byli nadměrně obtěžováni například zastíněním Vašeho pozemku, spadem listí apod., mohli byste se domáhat odstranění sousedových stromů rovněž s odkazem na § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

  „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad … stín … a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka … v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“

  Pakliže by soused nereagoval na Vaší písemnou výzvu, bylo by nutné, abyste se v této věci obrátili s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:

  www.advokatikomora.cz 

  (a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).

  Pokud větve či kořeny sousedových stromů přesahují na Váš pozemek, můžete souseda vyzvat k jejich odstranění, případně tak můžete učinit sami. Opět je však nutné, aby zde existoval rozumný důvod k takovému okleštění stromů. Konkrétně dle § 1016/2 občanského zákoníku platí, že:

  „Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá“

  Bylo by samozřejmě rovněž možné, abyste se obrátili na místně příslušný orgán ochrany přírody (odbor životního prostředí obecního/městského úřadu) – ten by mohl provést dendrologický průzkum předmětných stromů a sousedovi nařídit jejich odstranění, pakliže by jejich závadný stav hrozil například pádem či odlomením větve. Soudím však, že u stromů starých cca tři roky něco takového nehrozí a tento krok by Vám nepomohl.

  2/ Balkon a vchod:

  V případě sousedem zbudovaného balkonu a vchodu do jeho domu bude nejjednodušší, pokud na tyto stavební úpravy upozorníte místně příslušný stavební úřad. Pakliže totiž soused nezískal příslušné přivolení stavebního úřadu, bude stavebním úřadem pravděpodobně zahájeno řízení o odstranění stavby (resp. nelegálních stavebních úprav). V rámci tohoto řízení ovšem stavební úřad umožní sousedovi požádat o dodatečné povolení provedených stavebních úprav.

  Proti zásahu do soukromí byste se mohli bránit i soukromoprávní cestou – tedy podáním žaloby k soudu. Kontaktování stavebního úřadu však bude mnohem rychlejší a také prakticky zdarma.

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• id platby: 26911330936

Prosím pěkně mám dotaz ohledně souseda, který nám neustále dělá naschvály. Ty jsou řešeny buď přes policii, následně jako přestupky na MÚ. Můj dotaz: Soused si nasadil na hranici pozemku stromy, které už teď mají více než 3 metry, když jej upozorníte, aby stromy odstranil, řekne že se ho zákony a paragrafy netýkají. Pokud jsem četla stromy nesmí sadit méně než 1,5 m, popř. 3 m od hranice pozemku. Byly nasazeny zhruba před 3 lety. Mám fotografie, že tam stromy nebyly nasazeny.  Další bod: Soused si postavil balkón těsně u naší společné hranice pozemku a ještě si tam udělal druhý vchod do domu, takže nám hledí přímo na pozemek, kde my sedíme venku v létě a pozoruje nás. My tam tím pádem nemáme vůbec žádné soukromí. Je nějaký prostředek jak se bránit? Velmi pěkně děkuji. S pozdravem a přáním hezkého dne, Veronika

Číst dál …

Otec dítěte má paranoidní schizofrenii - svěření dítěte do péče matky (má strach z agresivity muže)

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)

Kategorie: Střídavá péče, svěření do péče, adopce (osvojení), pěstounství

Zveřejněno: 18. únor 2025

Zobrazení: 349

• svěření do péče
• agresivní chování
• otec dítěte je agresivní
• agresivní otec
• paranoidní schizofrenie
• otec dítěte psychicky nemocný
• znalecký posudek psychiatra

• Odpovídající právník: Mgr. Hana Wernerová (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Pokud není u žádného z rodičů zjištěná zásadní výchovná nezpůsobilost, reálně se může stát, že dítě bude svěřeno do střídavé péče rodičů. Ve vašem případě je ale spíše možné, že otec dítěte trpí psychiatrickým onemocněním a v takovém případě může být dítěti dokonce nebezpečný. Pro případ soudního sporu byste ale měla mít důkazy o tom, v jakém stavu byl, že se léčil, případně u soudu navrhnout na jeho osobnost psychiatrický znalecký posudek, aby bylo skutečně prokázáno, že je nemocný.

  Pokud jde o styk s dítětem, doporučila bych prozatím asistovaný styk, což by byl styk v nějakém rodinném centru za přítomnosti pracovnice tohoto centra.

  Pokud by byl otec dítěte agresivní, musíte samozřejmě volat policii. Doporučila bych ještě před podáním návrhu navštívit Orgán péče o dítě v místě Vašeho bydliště a s nimi se poradit, jak ve věci postupovat, případně oslovit advokáta, jejichž seznam naleznete na www.advokatikomora.cz 

• id platby: 26917088418

Mám 1,5 ročního syna, před rokem jsem odešla i se synem od partnera (přítele), odstěhovala jsem se do jiného města 30 km daleko. Odešla jsem proto, protože partnerovi diagnostikovali paranoiu (odmítl léčbu). Jeho nemoc probíhala tak, že měl představu o tom, že ho sousedi v paneláku pomlouvají, trpěl bludy a halucinacemi. Začal nám všem vyhrožovat, že nás zabije, chodil po domě s nožem a chtěl zabít nejdříve mě a pak i souseda. Zanedbával osobní hygienu, o svého narozeného syna nejevil zájem. Byl agresivní. Chodil si všude stěžovat, na městskou policii, na městský úřad. Po mém odchodu se začal léčit, pravidelně navštěvovat psychiatra a užívat medikaci. Prosil mě, abych celou záležitost nepodala k okresnímu soudu. Začal se více zajímat o syna a celkově byl jako vyměněný. Bydlíme přesto odděleně. Po půl roce, ale samovolně ukončil léčbu, kdy přestal užívat medikaci a docházet k psychiatrovi. Stavy paranoii se mu začínají vracet. Trpí podezřívavostí má opět problémy s mezilidskými vztahy, na mě je kolikrát vulgární, probíhají mezi námi spory zatím mě fyzicky nenapadl. Dojíždí k nám skoro každý den, i když si to nepřeji, a snažím se mu vysvětlit, že každý den nechci, aby jezdil. Vždy si najde výmluvu, že veze malému synovi...

Číst dál …

Manžel krade - co hrozí manželce pokud to neohlásí na Policii, je spolupachatel?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Michaela Veselá

Kategorie: Trestné činy a přestupky

Zveřejněno: 18. únor 2025

Zobrazení: 591

• trestný čin krádeže
• spolupachatelství

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Obecně platí, a to v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., lesní zákon, že je možné si pro svou potřebu v lese nasbírat klestí, tj. větve, jejichž průměr nepřesahuje 7 centimetrů bez kůry. Pokud dřevo tento průměr přesahuje, nikdo si jej nesmí odnášet z lesa bez souhlasu majitele lesa. Pak také záleží na hodnotě odneseného dřeva, pokud nedosáhne částky 10.000,- Kč, jedná se o přestupek, nad tuto částku již o trestný čin krádeže. V případě přestupku je tak zpravidla možné očekávat pouze pokutu jako formu potrestání, u trestného činu krádeže již v souladu s § 205 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, hrozí i odnětí svobody (podmíněný trest nebo vězení).

  Pokud o trestné činnosti Vašeho manžela pouze víte, nicméně se nijak nezapojujete, tedy ve smyslu § 23 a § 24 trestního zákoníku nepácháte jej úmyslným společným jednáním, nejste organizátor, návodce (nevzbudila jste v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin) ani pomocník (neumožnila či neusnadnila jste jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, hlídáním při činu, vylákáním poškozeného, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu), neměl by Vám žádný postih hrozit.

  Trestní zákoník nicméně zná i skutkové podstaty nepřekažení trestného činu (§367) a neoznámení trestného činu (§368). Při naplnění všech znaků by byla možná Vaše trestní odpovědnost. V daném případě by se muselo jednat o krádež věci většího rozsahu, tedy hodnota věci nejméně 10 milionů Kč.

Obracím se na Vás s žádostí o právní poradenství ohledně situace, která se týká mého manžela. On se opakovaně dostal do kontaktu s dřevem, které bylo odloženo silničáři nebo správcem silnic. Sám si toto dřevo nakládá na kárku, avšak nevím, jakým způsobem se tohle řeší, zda se jedná o trestný čin. Dřeva je celkem dost, není to pouze pár větví, jak by si mohl někdo myslet (pár pořezaných stromů to bude určitě). Chtěla bych se tedy zeptat, jaká jsou právní rizika v této situaci. Obávám se, že by se mohlo jednat o krádež, přičemž já jakožto osoba, která o této situaci ví, nejsem v žádném případě podílející se na tomto činu, ale zároveň nevím, jak postupovat, pokud bych měla v budoucnu být svědkem nějakých dalších kroků. Mám diagnostikovanou paranoidní schizofrenii(léčenou)jsem v invalidním důchodu a starám se o malé dítě, takže se obávám, že bych mohla být v nějaké formě trestně odpovědná nebo bych se mohla dostat do problémů kvůli tomu, že jsem o této situaci věděla a nezasáhla. Byla bych velmi ráda, kdyby naše komunikace zůstala anonymní. Děkuji předem za Vaši pomoc a poradenství.

Číst dál …